close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Bylo, nebylo II. Šťastně až do smrti 10

2. dubna 2009 v 10:00 | Ainikki |  _Bylo nebylo II. Šťastně až do smrti_
autor: Joana

Když jsem se probudila na podlaze u zrcadla, byla venku ještě tma, takže jsem se neobtěžovala koukat na sluneční hodiny dole na nádvoří a šla jsem si lehnout rovnou. Tedy, ne že by mě nezajímalo, kolik je hodin a jak dlouho jsem se válela po podlaze svého penthousu, ale technická stránka posledního vynálezu místních časoměřičů ještě nebyla dotažená do konce, aby zvládla i noční směnu. Docela by mě zajímalo, jak to dělají za polárním kruhem, když mají polární noc. No, občas je fajn neznat čas, ale půl roku? To skoro ráno zjistíte, že jste těhotná a večer už aby vás někdo vláčel do porodnice s prasklou vodou. když máte štěstí a donosíte miminko, můžete porodit až druhý den před polednem. Docela by mě zajímalo, jak to dělají s polední pauzou. Než jsem domyslela důsledky dlouhé hostiny na Antarktidě, usnula jsem spravedlivým spánkem princezen, z nichž si nikdo netropil žerty a necpal jim pod matrace luštěniny. Ona taková romantická noc s peluškou vesele navyšuje spánkový deficit a je jí jedno, že na sladké tvářičce dědičky trůnu vykouzlí nevzhledné kruhy.


Ráno bylo probuzení doslova a do písmene. Procitla jsem z delšího spánku a začínala si rozpomínat na spousty důležitých věcí. Třeba to, že postel v mém pokoji rozhodně nemá nebesa, ač jsem je jako malá páčila z rodičů při každé návštěvě Ikey. A Bastian nebyl zrovna typ sourozence, co vám nosí snídani do postele. Udělal to jednou, když jeho tehdejší přítelkyně zamilovaně hleděla do každého kočárku a jednou mu na hlavu nacpala růžovou čepičku. Zraněné ego zalezlo pod můj psací stůl a odmítalo vylézt, dokud ho té křehké citlivé bytůstky nezbavím.
"Princezno, vaše snídaně je na stole," uklonila se služka a vytrhla mě z myšlenek na domov.
"Děkuji," odvětila jsem a obezřetně se blížila ke stolku.
"Tady je váš nápoj, výsosti."

Začínalo mi docházet, že jsem cosi zanedbala, protože jsem tady byla déle než jednu noc. Dědeček mě hned z počátku varoval, abych si dávala pozor, protože co pohádka uchvátí, sotva kdy navrátí. A už vůbec ne v původním stavu, pokud se vám to povede vypáčit. No, já bych odsud nerada odcházela ve stavu jiném.

Dalších pár minut jsem trávila necháváním se zašněrovat do šatů, jelikož mě zcela přešla chuť k jídlu. A abych byla upřímná, jak jsem zaujatě přistoupila k oknu se skleničkou v ruce, malinko jsem pokropila hraběnku Babetku, což byla vážně nehoda. Mě by přeci nikdy nenapadlo lít z okna věže sladkou šťávu na krásku, jejíž lahodný, melodický smích se nesl nádvořím. Je mi vážně líto, že mě nemá ráda, křenila jsem se, pokládajíc sklenku na parapet.

...

"Proč jí nemá ráda?" Ulomil si Bill čokoládu a zazíval.
"Už to čtu. Když naposledy zpívala Babetka na zámeckém dýchánku, někdo prohodil, že ta píseň by možná znělá líp a oktávu výš." Rozesmál se Bastian.
"Asi jsem nestihl pochopit váš suchý rodinný humor."
"Ne počkej, Julie jí prý řekla, že by to znělo famózně o tu tóninu výš a tak o kilometr dál. No a pak už tam není dál nic, jen je napsáno, jak Žužlie cupitala z věže dolů, kde na ni čekalo překvapení. Hele, ona má narozeniny. To je hezké," zavzdychal Basty a zavřel oči, než mu přes rty přejel škodlibý škleb.
"Dej mi tu knížku, teď budu číst já, stejně už je na mně řada. Navíc jsou tam hezký obrázky." Uculil se Bill a jeho osobní hrdina z nekonečného příběhu mu pocuchal vlasy. "Tom by měl začít něco dělat, než se tady unudíme."
Jelikož se dědeček před pár minutami vydal k sobě domů pro něco k snědku, využil Bastian výzvy, a ukázal Billovi, že je i jiný způsob čekání na Tomovu akci, než tlačení ho očima po stránkách knížky. A kdyby se někdo zeptal černovlasého zpěváka, asi by tuhle alternativu označil za více než příjemnou. Kdyby byl schopen vyvzdychat alespoň jednu souvislou větu.

...

Něco teplého a mokrého se otřelo o mou tvář a já otevřel oči přímo velkým bílým tesákům.
"Budíček, vstávat a cvičit!" Mával ocasem Romulus a vysmíval se mi, když jsem se snažil zavrtat hlouběji do sena.
"No vždyť už jdu, pořád! Nemůžeš mě nechat vyspat?"
"Nemůžu, tos uhodl docela přesně můj princi. Kmotřička má pro nás pár dobrých rad a hrnek mléka, než vyrazíme na zámek."
"Domů?"
"Ne!" Zavil zoufale vlk nad tupostí rozespalého dědice koruny. "Přeci sem na zámek. Princezna slaví narozeniny a každá pomocná ruka je dobrá. I když je levá." Dodal potichu a vyplížil se ze seníku, než u dveří přistály vidle od vzteklého princátka. (A/N Pro ochránce zvířat: Tom Kaulitz nikdy nedosahoval kvalit Barbory Špotákové natož Jana Železného. Vidle byly tupé a šelmě psovité nehrozila újma na kožichu ani na duši. Navíc už mu byl párkrát rozpárán žaludek myslivcem, když omylem snědl děvu v červeném oblečku.)

Joana

slovníček: peluška (hrách setý rolní:o) někdy si prostě nemůžu pomoct)
 


Komentáře

1 Zezule Zezule | 2. dubna 2009 v 18:10 | Reagovat

ooooooooooo hrách, a já jsem si říkala co to bude asi za brouka:o)

Jinak moc hezké, jen toho Toma už by to chtělo konečně pobídnout k akci, ať se nám princátko pořád nefláká ;-)

2 Ainikki Ainikki | 2. dubna 2009 v 19:53 | Reagovat

Brouk... teda sestro... :D

Každopádně mě těší, že Julča se nejspíš  konečně zbavila té své amnézie a teď jen doufat, že se obloukem vyhne té ďábelské opijátová šťávě. Jen ať ji klidně dál leje na hlavu hraběnce Babetce.

A naprosto souhlasím s těma dvěma hrdličkama nad knížkou - Tom by měl pohnout, přestat se válet v seně a vyplodit trochu nějakou akci. Teď už ho Julie aspoň pozná. Už se těším, až ty dva spolu začnou vymejšlet, jak se odtamtud dostat. :D

3 zuzana zuzana | 2. dubna 2009 v 22:05 | Reagovat

geniálne dielo :-) Vždy sa znova a znova s každým ďalším dielom čudujem, odkiaľ čerpáš inšpirácie :-)

4 Janule Janule | E-mail | Web | 6. dubna 2009 v 20:44 | Reagovat

No konečně se princka přestala nalejvat tou drogou a začalo jí to trošku myslet :D, už bylo na čease :-) Co peklo schvátí, už nikdy nenavrátí... jsem to úplně slyšela, jak jsem četla to samý o pohádce, ale tady snad nějaká šance je... teda ale kdy se tady dostanou ti dva k nějakýmu sexu, to by mě zajímalo :D Co měla bejt ta výhrůžka, že by se nerada vrátila ve stavu jiném? Že by čuchala Toma už na dálku? :-)

Á, teplí bratři využívají dědoušova shánění žvance k nedovoleným praktikám, takhle se Toma nedočkaj, když ho nebudou popohánět očima a budou si vzájemně okusovat hlavy :D Ale já jim to přeju... aspoň někdo si v týhle pohádce užívá něco, co se vzdáleně podobá sexu :-D

Ale fuj... něco teplýho a vlhkýho... hned mi to zvedlo náladu, než jsem zjistila, že je to zase jenom čenich toho vlkouna :D Já se snad nedočkám žádnýýýýý pořádnýýýý akce. Jojo, popožeň toho lenocha v punčocháčích, ať už tu svojí princku najde a sklátí jí někde na seně :-D Pa J. :o)

PS: jak jsem v tý sexuální náladě, jo, tak jsem se zadívala na koment nademnou a místo "geniálne dielo", jsem přečetla "genitálne" :-D Teda fakt už mi hrabe :D Jdu se utopit :D Ale kam? Tady nic neteče... no tak ne... hele, ale Jojo, tobě už taky z toho Suchdola koukám hrabe... peluška :D Ouuu máj gááád :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama