close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Nenáviděné dvojče 29

11. dubna 2009 v 11:20 | Ainikki |  Nenáviděné dvojče
autor: Ainikki

Liliana

Bill se již zřejmě vzpamatoval z mírného šoku, který jsem mu přivodila tou novinkou, na které se vlastně také sám podílel, ale já si v tu chvíli nemohla prostě pomoci. Vím, že jsme si měli zřejmě nejdřív promluvit z trochu jiného konce, jenže já měla jednoduše radost, že ho vidím. Nakonec přesvědčil snad nejen mě, ale i sám sebe, že se na toho drobečka těší. Dalo mi to ale docela fušku ho zbavit prvotně dostavených výčitek. Nejdřív jsem nechápala, proč se tolik obviňuje, když mi ale vylíčil, co všechno se za našimi zády semlelo, začala jsem ho trochu chápat. Zpočátku jsem tomu ani nechtěla věřit, ale aspoň jsem konečně prohlédla. Vždycky jsem měla tendence se Viviany zastávat, tímhle ale u mě skončila.



Bill na mě nechápavě vypoulil ty svoje hnědá kukadla, ruku ale nechal přitisknutou na mém břiše. Těkal očima z mého mírně pobaveného obličeje zpět na místo, kde si hověla jeho dlaň a snažil si zřejmě poskládat moji příliš neříkající informaci do něčeho srozumitelného.

"Chá…chápu to správně? Ty jsi... ty jsi těhotná?" Přikývla jsem. Tentokrát to byl on, komu se po tváři začala kutálet slza, nezůstalo ale u jedné. Jen jsem tiše doufala, že to jsou slzy dojetí. Jestli mě totiž znovu opustí hned po tom, co se mi vrátil, už to asi nezvládnu.

Bill se mi svezl k nohám. Klečel přede mnou, pevně objímal můj pas a podbřišek mi zasypával drobnými polibky.

"Billí, nebreč, co se děje? Neboj se. My to spolu zvládneme. Řekni jen, že spolu. Já už nechci zůstat sama." Nevydržela jsem jen mlčky sledovat jeho počínaní a svezla se k němu na kolena také. Znovu mě pevně objal.

"Samozřejmě Lil. Už nikdy tě takhle hloupě neopustím. Měl jsem ti věřit, za všechno můžu já, ať už Viviana uchystala cokoli. Kdybych tě jen tenkrát vyslechl…"

"Viviana???" Zareagovala jsem na sdělení, které mi bylo poněkud jednou velkou neznámou. Bill mi pomalu převyprávěl příběh, kterému se mi snad ani nechtělo věřit.

Jak vůbec něco tak podlého vám může udělat vaše vlastní krev? Nedokázala bych snad ani definovat všechny ty pocity, které se ve mně v tu chvíli mísily. Většina lidí by asi začala cítit nenávist. Ta jediná se ale u mě nedostavila. Pociťovala jsem jen podivné prázdno z toho, že ztrácím člověka po jehož boku jsem strávila celé dětství. Ať už byla Viv jakákoli, vždy jsem si jí jako svoji sestry vážila a pořád jsem doufala, že se snad časem změní. Jak naivní. Nejen, že u ní se nikdy žádná změna neudála, bylo to horší, než jsem si kdy dokázala představit. To zklamání bylo o to větší. Nelitovala jsem ale. Bill byl zase u mě a s ním jsem si připadala silná.

Bill

"Vážení, vedu vám další návštěvu." Zahlaholila paní Pizmientová a za jejími zády se vynořil brácha s Phoebe. Po tom, co jsem s Lil strávil téměř dvě hodiny povídáním o nás dvou a naší budoucnosti, jsem se zmínil, že se mnou přijeli i Tom a červenovláska. Lil trvala na tom, že je chce vidět, a tak nezbývalo nic jiného, než naše vítání ukončit a brnknout těm dvěma, aby se co možná nejrychleji dostavili.

"Lil!!" Vypískla Phoebe a vrhla se mé modroočce kolem krku. Brácha na mě ukázal zvednutý palec. Jen jsem se na něj zakřenil a kývnutím hlavy mu potvrdil, že je všechno v nejlepším pořádku. Moje stručná odpověď mu ale zřejmě nestačila, a tak dál pokračoval v té své posunkové řeči v domnění, že si toho dívky nevšimnou. Naštěstí naši mimoslovní komunikaci přerušila hostitelka.

"Mládeži, čím vám posloužím? Můžu vám nabídnout něco malého na zub, a pak můj manžel dělá skvělé domácí víno. Co vy na to?"

"Dáme si rádi. Děkujeme."

"Tak to máme raz, dva, tři sklenky vína a nějakou ovocnou šťávu pro budoucí maminku. Už se to nese. Vydržte chvilinku." Zacvrlikala ta usměvavá dáma a odkolébala se pryč. A bylo po tajemství. Skousnul jsem si ret a hodil jsem okem po těch dvou, kteří zůstali jen v němém úžasu sedět s mírně pokleslou bradou. První se vzpamatovala Phoebe.

"Teda Lil. To máš u mě schovaný. Ty si čekáš potomstvo a mně nic neřekneš?" Obořila se s hranou výčitkou na svoji kamarádku. Lil jen pokrčila rameny.

"Promiň, potřebovala jsem se s tím nejdřív vyrovnat sama."

"Všechno odpuštěno. Povídej přeháněj. V kolikátém jsi měsíci…" Ty dvě se dali do rušného hovoru a já svoji pozornost stočil k Tomovy. Nebyl jsem si jistý, ale skoro bych řekl, že se na mě až obdivně díval, a při tom se tím svým typickým způsobem culil.

"Tak taťka jo? Teda Bille, ty si pako. Ty nejdřív nic a pak ryc…" Ten mrzák se mi normálně začal vysmívat. Ohnal jsem se po něm a snažil jsem se mu strhnout tu jeho hučku z hlavy, ale to ho pobavilo snad ještě víc. Naše pošťuchování utnula ta korpulentní dáma, která celou tuhle situaci způsobila a postavila před nás slibované občerstvení.

"Už se vrátil manžel. Říkala jsem mu, že máme hosty. Je rád a přijde si s vámi popovídat. Přeci jen si vás musíme ještě chvilku užít, protože ty nám Lilianko asi odjedeš viď?" Lil se trochu zarazila, bylo na ní vidět, že ji tahle skutečnost asi ještě nedošla.

"No víte, docela rád bych ji měl teď u sebe." Snažil jsem se trochu neohrabaně zachránit situaci.

"To chápu. Lil o vás moc nemluvila, ale z toho mála, co nám řekla jsem vyrozuměla, že jste jí moc chyběl." Neuniklo mi, že Lil se trochu začervenala, ale byl jsem rád. Připadal jsem si najednou šťastnější, než když jsme se do sebe zamilovali. Jak jen jsem mohl přehlédnout ten poklad, který v ní mám. Už žádné žárlení. Sliboval jsem si v duchu. Teď se budu všemi svými silami snažit, aby tahle překrásná víla už nikdy nezalitovala toho, že se ke mně vrátila. Bude ze mě jednoduše vzorný partner, a pak také milující rodič. Správně. Ve svých necelých jednadvaceti letech si střihnu zbrusu novou životní roli a já to prostě nesmím pokazit. Ještě pořád mi asi plně nedocházelo, co všechno mě čeká, ale já se těšil. Nemohl jsem se dočkat všeho nového, co zvolna přicházelo, a hodlal jsem si to patřičně užít.
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama