close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Nenáviděné dvojče 30 Konec

11. dubna 2009 v 11:20 | Ainikki |  Nenáviděné dvojče
autor: Ainikki

Obyvatelé malého přepychového dvojdomku na periferii Berlína se pomalu probouzeli do parného slunečného dne tolik podobnému tomu, který prožívala jedna tmavovlasá modrooká dívka ve své kanceláři v Paříži zhruba před rokem. Tenkrát byla z onoho počasí otrávená. Dnes by ji ani nenapadlo si stěžovat. Měla všechno to, co jí minulé léto tolik scházelo. Jistotu a oporu milujícího chlapce, který vedle ní ještě tiše oddechoval nenechávaje se vyrušit ani svitem nového dne, blízkost svoji nejlepší kamarádky a důvěrnice, novou rodinu, která ji vřele přijala, pocit bezpečí a domova, kterou jen umocňovala ona vilka, jež si se zpěvákem vybrali a s pečlivostí sobě vlastní ji zařídili nejen pro sebe, ale také pro to malé, co tu s nimi mělo zakrátko žít. Interiér byl tedy velice prosvětlený laděný do pastelových barev, moderně zařízený a to jen tak, aby to dokreslovalo tu správnou rodinnou atmosféru. Budoucí maminka se opatrně pohladila po svém plném kulatém bříšku. Ještě měsíc a bude si konečně moci prohlédnout to maličké, které nosí už tak dlouho ve svém lůně. Na tváři se jí usadil spokojený úsměv. Nahnula se ke svému protějšku a svými pěstěnými nehtíky ho zašimrala pod radou.


"Billí, probuď se." Začala na něj něžně mluvit, ve snaze toho ospalce probrat k životu. Bill se líně protáhl a otevřel jedno oko. Když uviděl nad sebou tvář svojí lásky, spokojeně se usmál a lípl jí pusu na rty. "Tvůj syn je už dávno vzhůru, ty spáči. Polož ruku sem. Cítíš to? Hýbe se…"

V druhé části domu to vypadalo poněkud jinak. Na první pohled bylo patrné, že tady se rodinné hnízdečko ještě zdaleka hledat nedalo. Jednoduchý účelový nábytek a všude se povalovalo plno neuklizených věcí, které měly mít své místo buď v kuchyni nebo v šatních skříních. V obývacím pokoji musela případná návštěva poskakovat mezi kupkami různých cédéček a dvdéček, ale majiteli to tak zřejmě vyhovovalo. Užíval si svého svobodného života, i když i ten byl již poněkud jiný, než jaký vedl před časem. V jeho ložnici se přestaly střídat zástupy mladých slečen v titěrných minisukýnkách a upnutých tričkách. Tuhle úlohu zatím plně zastávala jedna červenovlasá temperamentní Francouzska, která si nespoutaného milovníka dokázala mistrně omotat kolem prstu. Neustále dredatého chlapce s šibalským úsměvem nutila, aby si ji získával a nikdy mu nedala pocit, že ona je jeho tutovka na zavolání, kdykoli on si zamane.

Sebevědomí mladík ze sebe skopnul deku, pod kterou mu začínalo být horko. Rozvalil se na celé šířce postele a rozespale se podrbal na břichu. V zápětí se ve dveřích do ložnice objevila záplava červených vlasů.
"Tome, v kuchyni jsem ti nechala snídani. Musím jít. Zapomněla jsem nějaké věci do práce u sebe v bytě."
"Pojď ještě na chvilinku ke mně. Snad dostanu alespoň pusinku." Uchechtla se, ale jeho přání splnila. Došla až k posteli, kde ještě před chvílí trávila vášnivou noc s tímhle vždy roztouženým kytaristou a smyslně se vpila do jeho rtů.
"Zase mi utíkáš. Nechápu, proč tu se mnou nechceš bydlet."
"Jo tos uhodl. A ty si ze mě uděláš hospodyni, která ti tu bude uklízet ten tvůj svinčík…"

A jak to dopadlo s naší snovačkou temných pavučin? Možná by zasloužila krutou pomstu, aby už navždycky litovala, že svoji duši oblékla do černého závoje a zvolila si cestu závisti a intrik. Pro náš mladý pár bylo ale zatím dostatečným zadostiučiněním to, jak poraženě a nechápavě se tvářila, když se ruku v ruce objevili v Paříži, aby starému pánovi oznámili, že bude dědečkem. A nebojte. I když život není pohádka, na každého jednou dojde a i kolem naší temné pavoučice se pomalu začínají stahovat smyčky.

"Viviano, můžeš mi vysvětlit to účetnictví? Ty převody peněz mi tu vůbec nesedí." Pan Luis se jako tajfun vřítil do kanceláře místoředitelky.
"Ale, tati, to bude omyl, určitě je to v pořádku. Jen si něco přehlédl…"
A ptáte se, jak to bude dál? Bude skutečně budoucnost Billa a Liliany tak růžová, jak si zpěvák představoval a sliboval si před odletem z malebného ostrůvku? Dokáže si rudovlasá Phoebe udržet přízeň Toma? A dostane se Vivianě skutečně toho, co by si zasloužila? Odpovědi na tyhle otázky existují, ale to už je jiný příběh…
KONEC
 


Komentáře

1 Áďa Áďa | 12. dubna 2009 v 10:38 | Reagovat

jéééé, Ai si zase hrála s designem :-) ale tenhle je teda povedený, vesmír jsem milovala odmalička :-) a ještě to spojit s twinsátkama... paráda, klobouk dolů <3 :-*

2 kia kia | 11. března 2013 v 10:52 | Reagovat

dobra poviedka :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama