Když se vám velice nepravděpodobnou shodou náhod podaří získat velmi pohledného mladého muže, který je do vás blázen, neznamená to, že budete žít šťastně až do smrti. Zejména pokud na sebe nemáte čas, ale jelikož jsou hrdinové našeho příběhu maličko zvláštní a fikce je má raději než realita, rozhodli se je pohádky svést dohromady v říši, kde budou muset prokázat, jak moc o sebe stojí. Dokáže se švarný princ v rajcovních silonkách spolu s ironickým vlkem postavit všemu nebezpečenství a zachránit svou vyvolenou? Tu otázku si kladou i jejich sourozenci, čtoucí bez dechu příběh, pokud právě bez dechu nedělají něco jiného. Ale dost už, Julie a Tom se konečně setkali a oběma se rozsvítilo, proč že to jsou, kde jsou. Princezna Julie nám osvětlí, jak to s nimi vypadá, tak jí poslouchejte a tiše děti, ať nevzbudíte souseda.
Partička načinčaných slečen mě eskortovala do zámku, kde jsem jim nalhala, jak jsem unavená a že bych si ráda na chvilinku odpočinula, než se vrátím mezi hosty. To víte, princeznovské rozmary. Během pár minut se mi je podařilo za pomoci dvou lokajů vystrnadit ven, pro jistotu jsem ovšem nakázala chlapcům hlídat dveře, než jsem prorvala šaty oknem a lehce seskočila na trávník. Zahradník, přesazující nedaleko cosi růžového kvetoucího, na mě jen chápavě mrknul a dál se věnoval předstírání práce. Asi už se nad mými úprky ze zámku nehodlal pozastavovat, jelikož byly zejména v průběhu dneška poměrně častým úkazem. Vždy se mi povedlo zmizet na vteřinku hostům, načež jsem byla dovedena zpátky, s káravým pohledem rodičů.
Jenže teď sem se nehodlala nikam vracet, než zjistím, proč mi Tom servíroval moučník a proč tu vůbec je. Jo, nejspíš to bude souviset s faktem, že jsem tady já, ale zrovna tenhle bod nám bude houby platný. Procupitala jsem mezi záhonky růží a schovala se za túje, abych skryla své ctěné já před chichotající se dvojící, která si zpříjemňovala odpoledne procházkou. Teprve když vskočili do křoví, proběhla jsem brankou do anglického parku a hledala svého milého.
"Baf!" Ozvalo se mi za zády a já málem spadla do rybníčku, kdyby mě dotyčný nechytil.
...
Právě teď se potácel lesem se svou družinou urostlých vojáků, aby na svou budoucí ženu patřičně zapůsobil. Od věčného poskakování v sedle už ho bolelo pozadí a začínal být protivný. Naštěstí se mezi stromy zableskla hrdá věž zámku a on s úlevou popohnal svou kobylku směr první nádvoří. Princezna si mohla z poloviny oddechnout, dvě z pohrom už dorazily a zatímco si jedna podávala ruku s králem s nosíkem nahoru, druhá jí právě teď něžně líbala na krku.
...
"Cože?! Taky tě ráda vidím?"
"Proč máš na sobě dvacetikilový brnění? Vždyť to neuneseš, drobku." Dostalo se mi pusy na nos a já se zahleděla do jiskřiček v očích našeho číšníka, který mě položil na zem a držel se za záda.
"Neříkej, že mi to nesluší," ušklíbla jsem se samolibě a sledovala, jak jeho zrak klouže přes můj sešněrovaný pas k nadzvednutým ňadrům, korzety mají prostě něco do sebe.
"Mno, jsi vážně kus, ale nechci být bezohledný, udusíš se, vážně, kdybys to sundala, možná by ti bylo líp." Přitáhl mě k sobě a než jsem mu stihla cokoli říct, či přitisknout své rty na jeho, ozval se zahradou pronikavý ječák.
"Princeznóóó, Júúúúlijééé!!!"
Rychle jsem popadla svého milého za klopy, vlípla mu hodně vášnivou pusu až překvapivě zamrkal a už jsem ho za ruku vlekla do bludiště, kam jsem ho zastrčila se slovy, že si večer pořádně promluvíme o našem malinkatém problému, čímž jsem rozhodně nemyslela fakt, že na sebe zase nemáme čas.
"Vaše výsosti, kam jste se nám zatoulala?" vyčetla mi služebná, vyndavajíc mi z účesu větvičky. "Copak nevíte, kdo právě přijel?"
"Prateta Agnes?"
"Ale kdepak, princ ze země stepujících kobylek," hihňala se dívka než jí druhá vrazila loket pod žebra a pokračovala odpovědí na otázku mého levého obočí, které překvapeně vystřelilo do půlky čela.
"To se jen tak říká, prý tam dovedou naučit koně tančit. Ale pospěšte si, prosím, váš otec vás očekává."
...
Joana


Teda Tom je pěknej sprosťák, nejen, že jí vyčte její váhu, ale ještě to doprovodí vážně úchvatným slovíčkem, který tomu teda nasadilo korunu. Bejt Julií, tak to pěkně schytá, nevím, co by měl mít proti princeznovskejm šatičkám...

A jinak z Evžena mám vosipky už teďka a to jsme se o chlapci v podstatě zatím nic nedověděli. Ovšem mně bohatě stačí fakt, že to tam bude znesnadňovat těm dvěma, který ani neměli čas se v tom křoví řádně pomuckat, doufám, že večer pro ně nastane trochu příznivější situace.