



Jak často jsem nakouknu?
| Denně | 59% (95) | |
| Obden | 8.1% (13) | |
| Jednou za týden | 8.1% (13) | |
| Jednou za měsíc | 3.7% (6) | |
| Méně | 1.9% (3) | |
| Jsem tu poprvé a úplně náhodou. | 19.3% (31) |
Děsivé a depresivní, ale zároveň fascinující. Hrozně obdivuju lidi, kteří umějí malovat a kreslit. Osobně mám velkou slabost pro impresionismus a "rozumnou" abstrakci a plánuju si jednou pořídit nějakou pěknou kopii některého z Monetových děl (až budu velká a bohatá
)
Ovšem v životě bych nedokázala něco nakreslit, až už v jakémkoli stylu. Naposledy jsem zkoušela načrtnout půdorys domů do povídky, no a... dopadlo to velmi vtipně
Možná to za dlouhých zimních večerů naskenuju a dám na blog do speciální rubriky "pro pobavení":)
Všeříkající může být, že když jsem vycházela základku, měla jsem jedinou dvojku a to z výtvarky
Náš "milý" učitel mi dva roky tvrdil, že kreslit umí každý a že se to dá naučit
Já jsem živým důkazem toho, že ne a ne
Dodneška toho slizouna nenávidím![]()
Madisoon: V tom s tebou souhlasím. Je to nesmysl. Ano do určití míry něco člověka bez vloh k vítvarce naučíš, ale tak maximálně správnej tvar jabka a hrušky. Moje máma a ségra jsou toho zářným příkladem, ty by nezvládly ani to ovoce, co jsem zmínila. Další kategorií je podle mě zpěv. To se taky vyloženě antitalent nenaučí, aspoň ne nijak oslnivě dobře. No a pro mě je to sport. Na něj mám zase levý ruce i nohy já.
A bejt tebou nesmutním, tvoje povídky bohatě kompenzujou skutečnost, že si s tužkou dvakrát moc nerozumíš, ta klávesnice je rozhodně důležitější a tu ovládáš bravurně.
[3]: Tak já jsem antitalent na všechno výše uvedené, snad kromě toho sportu. To si myslím, že se naučit dá - s vedením od malička může být z každého minimálně průměrný až nadprůměrný sportovec (samozřejmě s ohledem na předpoklady), protože to se týká především fyzické stránky. Vedení jsem bohužel neměla, takže ze sportu si vybírám jen to, co mě opravdu baví. No a ta klávesnice... těší mě chvála od mistra:) Ale taky se to člověk musí naučit, raději nebudu vzpomínat svoje začátky, protože se jen z té myšlenky osypu
Teď už je to o něco lepší, přesto se mi při čtení nějaké dobré knížky stane, že místo abych se soustředila jen na děj, všímám si stylu a říkám si: Proč jenom neumím takhle psát?:)
hmmm... je to dobré... od toho druhého som nemohla spusitť zrak