close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Se mnou se bát nemusíš 11.

22. března 2010 v 1:00 | Ainikki |  Se mnou se bát nemusíš
autor: Ainikki

Bill stál u sporáku, míchal s nějakou omáčkou a u toho si s úsměvem na rtech prozpěvoval. To pár hodin dnes odpoledne s Tomem mu způsobilo tuhle skvělou náladu. Jak mu slíbil, byli se podívat v podvodním světě. Pro Billa to byl naprosto jedinečný zážitek. Všechny tyhle mořské živočichy znal jen ze stránek učebnic a lexikonů, se kterými přišel do styku ve škole, ale nikdy třeba neviděl ani živou domácí želvu, natož snad tu velkou vodní. Jako malý kluk byl kdysi s mámou v ZOO, ale z toho už si mnoho nepamatoval.


Pobíhal od jednoho akvária k druhému a nadšeně pořizoval snímky na svůj mobil a nutil Toma, aby mu před nimi pózoval. Pár obrázků si nechali od kolemjdoucích udělat i dohromady. A právě tyhle fotky si Bill prohlížel při cestě domů rychlodráhou nejvíce. Stále dokola přeskakoval z obrázku, kde dává pusu Tomovi na tvář, na další, kde zase on jemu, a na třetím ho Tom zezadu objímá, bradu položenou na Billově rameni.

Užili si spolu spoustu legrace a zábavy, a to mu Tom při loučení sliboval, že to nejlepší ho dnes teprve čeká. Možná proto měl nyní Bill ten zasněný výraz, do úsměvu zvlněné rty. Byl ponořený ve svém vlastním růžovém světě, že si ani nevšiml Breniga, který se konečně vrátil z hospody. Chodíval tam pravidelně každou sobotu s partou pár chlápků hrát mariáš.

"Už bude jídlo?" Zabručel nevrle a plácnul sebou na židli v kuchyni u jídelního stolu. Táhlo z něj pivo. Ten smrad Bill nesnášel.
"Ano, pane." Ujistil ho jen a ze skříňky vytahoval dva talíře. Na každý nasypal porci těstovin a zalil je boloňskou omáčkou. Spolu s příborem to před Breniga postavil a popřál mu dobrou chuť.

"Nudle?!" Ušklíbl se. "To ses tedy moc nepředved." Vyjádřil svou nespokojenost a povrtal se v tom vidličkou. "Za tohle bych tě snad dneska večer ani neměl nikam pustit." Mrmlal si dál, ale při tom to do sebe začal házet přímo závodním tempem. Bill zvedl od své malé kupičky těstovin oči. Lekl se. To mu nemůže udělat.
"Ne, prosím." Zažadonil. "Ta paní se mnou počítá. Nemůžu tam jen tak nepř…" Plesk! Padla rána, až měl Bill co dělat, aby se neskácel ze židle.
"Drž hubu a jez! Nejsem zvědavej na tvoje skuhrání." Zařval na něj pěstoun. Bill se chytl za postiženou tvář. Celá hořela a slzelo mu oko z toho úderu. "Do půlnoci budeš doma, jasný!? Ani o minutu dýl! Jinak ti ten ksicht zmaluju mnohem víc." Hřměl. Nebyl to typický ožrala, jako třeba býval jeho otec, ale když si dal víc piva, hůř se ovládal, byl vznětlivější, a hlavně mu bylo jedno, kam Billa uhodí. Rány do obličeje neschytával, když byl Brenig střízlivý. Ty byly totiž vidět a ten staroch si hlídal, aby nebylo poznat, co se odehrává za zdmi tohohle domu.

"Dožer to, ukliď a vypadni, než si to rozmyslím!" Prsknul poslední rozkaz na chlapce přikrčeného za stolem. Zvedl se, prázdný talíř nechal ležet a odkulil se do obýváku na válendu. Bill už jen slyšel, jak hlasitě krká a zapíná si televizi. Třásly se mu ruce, když do nich bral svůj příbor, aby mohl učinit, jak bylo nařízeno. Byl rád za to, že si toho nabral skutečně málo, když Tom říkal, že by si s ním dal také něco dobrého, protože teď by do sebe větší množství jídla nevpravil. Měl stažené hrdlo a žaludek jako na vodě. Pracně do sebe dostal těch pár soust, rychle sklidil ze stolu, umyl nádobí a už vybíhal schody do svého pokoje.

Podíval se do zrcadla a zanaříkal. Tvář měl zarudlou a spolu s okem mu trochu natékala. Nebyl to nějak převratný monokl. Zítra by po něm už nejspíš mnoho stop nezůstalo, ale teď se mu to bude zakrývat jen velice těžko. Koukl na hodinky. Neměl času nazbyt. Tom ho čekal na osmou. Pospíchal do koupelny, kde odlíčil zbytky toho, co mu zbylo z původního make-upu, rychle skočil do sprchy, a když se osušil, rutinními tahy nanášel spěšně nový make-up. Udělal silnější vrstvu než obvykle, přesto to nezakrylo úplně všechno. Zdálky by to bylo OK, ale nevěřil, že by to mohlo uniknout třeba takovému Tomovi, který se na něj rozhodně jen na vzdálenost pěti metrů dívat nebude. To znamenalo, že opět přijde na řadu nějaká menší nehoda, která by tohle zranění objasnila. Billovi už teď nebylo nejlépe z představy, že bude lhát právě Tomovi, což dělal tak hrozně nerad, ale on by to nepochopil. Nerozuměl by, že občas Bill potřebuje usměrnit, jinak se chová tak, jak by neměl. Věděl, že Brenig nemá rád, když kňourá. Přesto to udělal. Zasloužil si tedy tu facku. Může si za ni jedině on sám.

Ještě honem linku, trochu stínů a řasenky. Zbývalo se obléknout. Hlavně nejít v tom samém, co měl odpoledne. Svůj outfit si promyslel už ráno. Měl tedy vše připravené na hromádce, jen to na sebe natáhnout. Upnuté kalhoty, černý rolák, na krk masivní řetízek a na nohy vysoké kozačky. Neopomněl se zabalit do kabátu a z předsíně už jen volal.
"Odcházím. Zatím na shledanou." Nečekal na odezvu, zabouchl za sebou dveře a pelášil po chodníku na zastávku.

Cestou do Schöneberg se nesoustředil na nic jiného, než na svou tvář v odrazu okýnka, opatrně ji prohmatával prsty a bylo mu z toho na nic. Zmocňovala se ho lítostivost. Chtělo se mu plakat nad sebou samým, jeho poznamenaným obličejem. Tyhle pocity ale nebyly žádoucí teď, když jel za Tomem. Ten očekával, že se s ním bude bavit, a ne že bude Bill smutný a bez nálady. Snažil se zhluboka dýchat a soustředit se na něco jiného. Například na jejich dnešní společné odpoledne. To bylo přeci naprosto báječné. Billovi to na tváři vykouzlilo nepatrný úsměv a slzy, které se ještě před chvilkou tlačily ven, se daly na ústup.

A další velká část chmur z něj opadla, když ho uviděl stát na nástupišti. Už z dálky na něj mával a nadšeně se usmíval. Billa ten pohled automaticky donutil přidat do kroku a o vteřinku později už mu vpadl do náruče.
"Oh, ou. Neumačkej mě. Vždyť je to chvilka, co jsme se neviděli." S pobavením okomentoval Tom ten Billův pevný až křečovitý stisk. Rozhodně se ale proti němu nemínil bránit a sám Billa s o něco menší razancí objímal.
"Mně to přijde jako věčnost." Vydechl mu Bill kamsi za krk. Byla to pravda. Ty chvíle s Brenigem se najednou zdály tak moc odporné, dlouhé a černé, když tu byl Tom.
"Taky jsi mi chyběl." Přiznal Tom po pravdě. "Tak pojď. Doma je tepleji."

Odtáhl se od něj a teprve nyní měl možnost Billovi pořádně pohlédnout do obličeje. Zakabonil se.
"Co se ti to stalo? Tebe někdo uhodil?" Reagoval ihned na tu ne nijak velkou, přesto viditelnou pohmožděninu.
"Myslíš tohle?" Hmátl si Bill k levému oku. Tom přikývl. "To byla nehoda v kuchyni. Nechal jsem si u horních skříněk otevřené jedny dvířka, zapomněl na to, v jeden moment se prudce otočil a narazil přímo do nich. Jsem nemehlo." Pokrčil Bill rameny a jako by se nechumelilo, se od Toma rozešel pryč z nástupiště na parkoviště, kde předpokládal, že bude stát jeho auto.

"Počkej!" Chňapl Tom po jeho rameni a donutil ho zastavit se a otočit čelem k němu. "Říkáš skříňka v kuchyni?" Ujišťoval se, celé si to detailně prohlížel, a nakonec se toho i opatrně dotkl bříšky prstů. Bill klopil zrak k zemi. Nedokázal by se mu teď dívat do očí, když věděl, že je to lež. Jen to Tomovi odkýval a mladý právník se chmuřil čím dál víc. Viděl už pár případů domácího násilí. On sám ještě žádný neřešil, ale už na škole mu prošlo pod rukou spousta fotek žen, které byly mláceny svými muži, a to, co měl Bill na tváři, spíše připomínalo památku po pořádné facce. Možná ale, že náraz do skříňky vypadá podobně. Šikovnému otčímovi se kdysi něco podobného taky stalo, ale jak vypadal jeho obličej, to už si bohužel nepamatoval.

Tom si bezradně povzdechnul.
"Dávej na sebe pozor. Bolí mě i za tebe, když vidím, že ti kdo-… cokoli ubližuje." Nabádal ho, pohladil ho po vlasech a vtiskl mu polibek na čelo. Billovi spadl kámen ze srdce, protože už se chtěl leknout, že předhodil Tomovi neuspokojivou historku a on se tím bude chtít dál zabývat. "Tak jdeme." Chytl chlapce za ruku a vykročil s ním k autu.

"Můžeš tu malý momentík počkat? Já se pro tebe hned vrátím." Ptal se Tom a zatarasil mu vchodové dveře do bytu svým tělem.
"Jasně. Můžu." Couvl Bill o krok zpátky.
"Nebudu tu před tebou zavírat. Takže nepodvádět. Stůj přímo tady, ano?" Navigoval Billa, aby zůstal na schodech před vstupem dovnitř, nechal pootevřené dveře a zmizel v útrobách bytu.

Bill se opřel o zábradlí a přihlouple se usmíval. Cítil příjemné rozechvění a vzrušení. Teď dozajista přijde na řadu něco speciálního, čím ho má Tom v plánu překvapit. Netrvalo to dlouho, a jak slíbil, vrátil se pro něj.
"Zavři oči." Vyžádal si a chytl Billa za paži, aby ho mohl bezpečně převést přes práh. Když už byl v předsíni, Tom si stoupl za něj a pro jistotu mu přes víčka ještě položil svoje dlaně. "Opatrně." Kormidloval ho dál. Bill se neodvažoval hádat, kam přesně je veden, tak dobře prozatím Tomův byt neznal. "Tady se zastav." Padla další instrukce a Tomovy ruce se z jeho očí ztratily. "Můžeš."

Bil zkusmo zamžikal a teprve potom naplno zaostřil před sebe.
"Páni." Vydechl ohromením. Když Tom mluvil o společné večeři, představoval si… no, prostě jen nějaké jídlo. Tohle bylo ale ohromující. Tak pozorné, láskyplné, romantické, přesto to na Billa nepůsobilo jako přehnaný kýč. Jídelní stůl prostřený sněhově bílým ubrusem, prostírání a ubrousky v tmavě modré, uprostřed stolu váza s bílými růžemi a několik štíhlých vysokých svící rovněž v bílé a tmavě modré. Tom chtěl tuhle večeři pro něj udělat výjimečnou, a to se prozatím skvěle dařilo. Bill byl dojatý. Takovouhle pozornost snad ani nezasluhoval.
"Je to nádhera." Dodal po notné chvíli, kdy nedokázal nic jiného, než na to jen zírat.

"Jsem rád. Posaď se." Ukázal k volné židli, odsunul ji a pomohl Billovi usadit se. "Speciální večeře pro speciálního člověka." Zašeptal mu do ucha, skláněje se nad ním, a pak mu na to místo věnoval malý polibek. Bill se zachvěl.
"A co máme dobrého?" Zajímal se, aby zamluvil svou rozechvělost. Tom odklopil velký stříbrný dekl na jeho talíři.
"Přírodní kuřecí plátek s broskví, sýrové brambory a něco, co nápadně připomíná… trávník." Okomentoval Tom tu trošku zeleninové oblohy, co na talíři byla, a nakrčil nos. Billa to rozesmálo.
"Náhodou tenhle salát je nejlepší." Poučil Toma a demonstrativně sežvýkal jeden lístek. "To ty sám?" Vyzvídal, když si Tom sedal na svoje místo.

"Bohužel. Kdybych měl vařit já, tak máme špagety. Tohle je objednané. Doufám, že ti to teď nezkazilo dojem."
"Vůbec ne. Už jenom kolik jsi s tím musel mít práce jen kvůli mně."
"Myslíš prostřít stůl a zavolat do restaurace, jo?" Bill zvážněl.
"Nezlehčuj to." Napomenul Toma. "Už jen to, že tě to napadlo. Tohle pro mě ještě nikdo nikdy neudělal. Mám skutečně radost. Moc ti za to děkuju." Upřímně ze sebe vysypal a natáhl se po Tomově ruce, kterou měl položenou volně na stole. Stisknul ji a vděčně se na něj usmál.
"Pro tebe bych udělal mnohem víc. Stačilo by jen naznačit." Ujistil ho s vážností Tom a naklonil se k němu, aby ho mohl krátce políbit.

"Oh, ještě něco." Uvědomil si a vyskočil na nohy. Přešel k věži, zmáčkl pár tlačítek a místností se rozezněla tichá, jen na podbarvení, pomalá romantická hudba. "Tak dobrou chuť." Popřál ještě, když se vrátil na místo a Bill se nenechal dvakrát pobízet. Vypadalo to lákavě, a jak chlapec po pár soustech zjistil, znamenitě to i chutnalo.

Tom po jídle sfouknul hořící svíčky, sklidil talíře ze stolu a přistoupil k Billovi. S potutelným úsměvem k němu natáhl ruku. Bill tu svou vložil do jeho a nechal se vytáhnout na nohy.
"Ještě schází dezert." Předeslal Tom neurčitě a odváděl ho do obýváku. Teprve teď měl Bill možnost vidět, co nemohl, když ho tudy Tom prováděl se zakrytýma očima. Konferenční stolek byl pryč. Místo něj byla uprostřed místnosti natažená huňatá deka se spoustou různě velkých a barevných polštářů. Nechyběla tam mísa plná jahod, a potom kyblík plný ledu, ze kterého koukalo hrdlo láhve. Tu Bill odhadoval na šampaňské.
"Jahodovej piknik uprostřed zimy? Neuvěřitelný." Dnes už podruhé zůstal Bill naprosto u vytržení.

Tom jen pokrčil rameny ve smyslu 'maličkost' a usadil se mezi polštáře. Bill už také dál neotálel, kleknul si a po všech čtyřech se po dece dostal až k Tomovi. Ten seděl v tureckém sedu a Bill si svůj malý zadek usadil přímo do jeho klína, objal ho kolem krku a krátce ho líbnul na rty.
"Jsi neuvěřitelnej, víš to? Vůbec si tě nezasloužím." Zašeptal mu do ucha.
"Brepto." Zakroutil nad ním Tom hlavou. "To není pravda. Zasloužíš si být šťastný." Vyvedl ho z omylu a cvrnknul do brady.

"Tady." Podával mu dvě skleničky na vysokých nožkách. Bill mu slezl z klína, na paty si sednul proti němu a čekal, držíc to tenké sklo, zatímco Tom se snažil dostat k obsahu lahve. Oloupal svrchní aluminiový obal, a potom po krátkém zápase uvolnil i špunt. Každému trochu nalil a láhev odložil stranou.
"Na zdraví. A… na nás." Dodal ještě k přípitku a oba si zlehka ťukli. Bill nebyl zvyklý na podobné pití, proto nejdříve jen na zkoušku usrkl a trošku té bublinkové tekutiny poválel v ústech. Nebylo to špatné, a tak upil víc.
"Chutná?" Chtěl vědět Tom, který ho celou dobu pozoroval, zatímco usrkával ze své sklenky. Bill kývl a vycenil na něj zuby v šťastném úsměvu. I v očích mohl Tom pozorovat poletující jiskřičky spokojenosti.

"Zkus to s jahodou." Poradil mu a z mísy vybral jednu středně velkou a přímo ukázkově červenou. Bill otevřel ústa a sladké ovoce mu přistálo rovnou na jazyku. Párkrát žvýkl a potom sousto zapil šampaňským.
"Moc dobrý." Pochvaloval si a dokonce si i mlasknul. "Ještě." Dožadoval se další jahody a natahoval směrem k míse ruku. Byla ale daleko. Tom si ji částečně schovával za sebou.

"Takhle je to lepší." Vzal jednu z vrchu, napůl si ji vložil mezi rty a nahnul se blíž k černovláskovi. Ten pochopil. Jejich rty o sebe zavadily, když ukusoval tu vyčnívající část. Několikrát ji skousnul a rychle polknul, aby mu nic nebránilo v tom Toma políbit.

Sladkost jeho úst byla ještě znásobena tím výtečným ovocem a on se naplno a hladově nořil do jejich hloubky. Tom mu nezůstával nic dlužen a přitahoval si Billa zpět k sobě. Ten perfektně spolupracoval. Usadil se Tomovi znovu na klíně, tentokrát obkročmo, a nohy obmotal kolem jeho boků. Byl to žhavý polibek a rozdmýchával v nich spoustu vášně. Oba hlasitě dýchali a Tomovy ruce vklouzly vzadu na zádech pod Billův černý rolák. Pohladil ho na tom místě, a pak se jal mu ho vyhrnovat nahoru. Když mu ho chtěl přetáhnout přes hlavu, zjistil, že Bill stále ještě svírá svoje pití. Vzal mu ho tedy, postavil do bezpečné vzdálenosti od nich a dokončil, co zamýšlel.

Svetr byl pryč i s tričkem a on si tu žádostivou nádheru přitiskl k sobě a znovu dravě políbil. Bill se neuvědoměle zhoupl v bocích a narazil tak na Tomovu probouzející se chloubu. Mladý muž zasténal do jejich polibku a křečovitě k sobě stisknul víčka. Pak bylo vše dílem okamžiku. Nadzvedl Billa a ten se snad ve vteřině octl na zádech a pod ním. Tom ještě dříve, než se na něj plně položil, stáhl ze sebe svoje triko, které už ani netušil, kam odhodil, a opět se pustil do laskání těch smyslných rtů.

Billovi unikaly tiché vzdychy, když Tom opustil jeho ústa a začal věnovat péči jeho krku, hrudníku, pupíku a jeho ruce byly snad všude. Alespoň Bill měl ten pocit. Pak se na jednou ztratily. Bill od sebe odlepil víčka, a to už si mohl všimnout, jak se Tom za sebe natahuje pro jeho kotník. Pokrčil mu nohu v koleni a vytáhl si ji výš. To zip jeho bot byl tím cílem. Rozepnul ho až dolů a pak mu celou tu vysokou kozačku sundal. To samé provedl i s tou druhou.

"Tvoje oblečení dneska hrozně zdržuje." Postěžoval si Tom vzrušením zastřeným hlasem. Bill se jen tiše zasmál, ale rozhodně ho to nedonutilo Tomovi cokoli usnadnit. Dál jen nehnutě ležel s nohama doširoka roztaženýma a tam někde mezi svými stehny pozoroval na patách sedícího Toma, který od bot přešel ke sponě jeho pásku. "Nepopírám, že ty boty a kalhoty byly neuvěřitelně sexy, ale bez nich to bude mnohem lepší." Knoflík povolil a malý zipeček sjel dolů. Neobtěžoval se s tím brát to nějak postupně, takže jedním razantním pohybem mu je svlékl i se spodním prádlem.

Dřív, než se Bill stačil rdít rozpaky, že je tu před ním takhle nestydatě rozpláclý a celý nahý, ho Tom popadl za zápěstí a vytáhl do sedu. Koukali si vzájemně do očí ze vzdálenosti pár centimetrů a zrychleně oddechovali.
"Rozepni to." Vyžádal si Tom a navedl Billovu ruku k opasku svých kalhot. Bill se trhaně nadechl a sklopil zrak k určenému místu. Spona naštěstí nebyla nijak složitá, takže se mu to povedlo bez větších problémů. Stáhl mu je po bocích níž a zvedl k němu opět oči, ve kterých měl vepsaný malý otazník. Očekával totiž, že se Tom nadzvedne, aby to z něj mohl sundat kompletně, on ale dál seděl, a když se Billova hlava zvedla, znovu se vrhnul po jeho rtech.

Dlouhovlásek spokojeně zamručel a omotal mu paže kolem krku. Tom nepřerušoval jejich líbání a u toho si ještě o trochu víc skasal boxerky a vyprostil tak z nich svůj penis. Změnil polibky. Jazykem se v pravidelném intervalu nořil do Billovy pusy a zase ho stahoval. Malá zpráva o tom, jak by to mělo probíhat dál. Sáhl si za týl a rozmotal Billovy ruce, které ho pevně objímaly. Vzal jednu jeho dlaň a navedl si ji přímo do klína.

"Stiskni ho." Bill se znovu zadíval tam dolů a s menší nejistotou to udělal. Omotal kolem Toma prsty a opatrně zatnul pěst. Mladý muž usykl a prudce vydechl nosem. "To je ono. Můžeš i přitlačit. Neboj se." Naváděl ho a svou pozornost plně soustředil na ten elektrizující dotek, který mu způsobovala Billova drobná ruka. Chlapec poslechl a udělal mnohem víc. Palcem přejel po Tomově vrcholku, pak sjel až ke kořenu a párkrát zapohyboval.

"O bože. To je ono." Zasténal Tom a odměnil ho krátkým polibkem. "Prosím, dělej to přesně takhle." Bill tedy neustával v jeho uspokojování, ovšem Tom mu nehodlal být nic dlužen. Sám uchopil Billův téměř připravený penis a pár zručnými pohyby ho donutil být maximálně tvrdým a nateklým. A Bill jeho počínání hlasitě odměnil. Přestal přemýšlet nad tím, jestli to dělá správně či nikoli a jen instinktivně pokračoval. Oba postupně přidávali na tempu.

"Och, už… lásko, udělej se se mnou." Žádal, a ještě více zintensivnil stimulaci Billa. Ten snad ani nevěřil tomu, že by měl vydržet déle než Tom. Byl na pokraji a cítil, že ta přicházející vlna orgasmu se musí každou vteřinou přehoupnout přes okraj. Otevřel ústa v němém výkřiku, zvuk mu zůstal viset někde v hrdle, když jeho sperma vystříklo proti Tomovu břichu. I jeho samotného ten pohled donutil vyvrcholit.

Bill se zvrátil nazad do polštářů a vydýchával se. Potřeboval chvilku, aby se vzpamatoval. To Tom byl schopný fungovat mnohem dříve. Kdesi by tu měl mít diskrétně schované papírové kapesníčky. Nadzvedl pár polštářů a pak je našel spolu i s tubou lubrikantu. Tu honem zase pod jeden zasunul. Nevěděl, jak by na něj Bill případně reagoval. On si ale stejně jeho počínání nevšiml, takže Tom jen s poťouchlým úsměvem vytáhl pár kapesníků a nejdřív očistil Billovo břicho, a potom svoje.

"V pořádku?" Tom se vedle něj položil a špitnul mu tu otázku přímo do ucha. Bill se kouzelně usmál, ale oči nechával zavřené. Tom ležel na boku, hlavu podepřenou loktem, aby mu tak neunikl ani jeden, z těchto Billových výrazů.
"V tom nejlepším." Zavrněl, rozlepil od sebe kukadla a přitáhl si Toma za zátylek pro jednu velkou sladkou pusu.
"Tak to můžeme pokračovat." Zabrumlal si spíš pro sebe Tom a vyžádal si od Billa pořádné a dlouhé líbání.

Systematicky se snažil sebe i Billa co nejdříve znovu vzrušit. Ne že by k tomu bylo zapotřebí nějak mnoho práce. Oba byli maximálně vydráždění už jen z pouhé blízkosti toho druhého a pár polibků. Tom ale i přesto dělal všechno proto, aby dostal černovlásek nejvíc, co jen mohl. Absolutně nic tedy nezanedbával. Polibky pokrýval snad každičkou část Billova těla, hladil ho na všech místech, o kterých věděl, že jsou citlivá na podobné doteky a dráždění, a s potěšením zaznamenával, že Bill už není tolik pasivní, jako býval dřív. Při líbání se ho nedržel jen kolem krku, ale hladil ho a nehty škrabkal po zádech, všude kde jen dosáhl, hladivé doteky věnoval i Tomovu hrudníku a mezi prsty mnul jeho bradavky, a boky se vzpínal proti těm Tomovým.

Nutilo ho vzdychat, když do sebe jejich znovu tvrdá mužství narážela a třela se o sebe. Ani si nevšiml, kdy přesně se Tom svých kalhot zbavil úplně, každopádně teď to plně doceňoval a užíval si to. Jeho tiché sténání přešlo opět v o něco hlasitější, když Tomovy rty polaskaly jeho podbřišek, a zvlášť výjimečnou péči věnovaly jeho vytetované hvězdě. Očekával, že co chvíli se Tom zaměří i na místo, které si to pro teď žádalo nejvíce, Tom se ale jeho penisu vyhnul, o malinko víc odtáhl Billovi nohy od sebe a naznačil, aby je nechal pokrčené v kolenou a zapřené vedle něj. Na úvod vcucnul do pusy jedno Billovo varle. Chlapec se zajíknul a zalapal po dechu. To ale ještě netušil, že to není všechno. Tom proti němu vystrčil jazyk, a dělajíc vlhkou cestičku, sjížděl přímo mezi jeho stehny níž, až narazil na Billův konečník.

Černovlásek vypoulil oči do stropu a na moment snad i přestal dýchat. Zalechtalo to. Především ale nevěděl, jak přesně by měl ten pocit zařadit. Bylo to dobré nebo ne? Bill si nebyl jistý. Přinejmenším to bylo naprosto nové a on nevěděl, jak se k tomu postavit. Vyloženě něco zlého to ale nebylo, proto nechal Toma pokračovat. A když Tom zakroužil jazykem na citlivé pokožce kolem Billova vstupu, rozhodl se, že je to jednoznačně dobré. Uvolnil napětí ve svalech a nechal Toma pokračovat. Zavřel oči a plně se soustředil jen na to, co se dělo tam dole.

Tomovy rty, jazyk, hlazení. To všechno bylo fajn, ale úlek se dostavil znovu, když ucítil, jak se do jeho zadku snaží procpat jeden Tomův nasliněný prst. Křečovitě se zatnul. Ten tlak nebyl očekávaný a hlavně ne nijak zvlášť příjemný. A především teprve teď mu došlo, na co že se to Tom vlastně chystá. Chtěl sex. Sex se vším všudy a Bill si s hrůzou uvědomil, že na tohle ještě není připravený. Prudce se posadil a odsunul se od Toma o kus dál.

Ten se na něj nechápavě zadíval. Doteď si myslel, že je všechno v pořádku a Bill to chce taky. Jediný pohled do jeho vyděšených očí ho ale vyvedl z omylu.
"Omlouvám se." Vyhrkli oba nejednou.
"Oh, Bille, ty nemáš za co." Smířlivě na něj promluvil a po kolenou se přisunul blíž k němu. Naznačil objetí a Bill se k němu ochotně stulil. Potřeboval se malinko zklidnit a Tomova náruč byla místem, kde se mu to zaručeně povede.
"Ale mám. Zklamal jsem tě. Promiň." Mumlal si Bill do mužova krku svou.
"Ne, tak to není." Vyvracel mu to. "Bille, podívej se na mě." Chytl chlapcovu bradu a ten k němu zvedl provinilé duhovky. "Je to pochopitelné. Nikdy dřív jsi s nikým nebyl. Je to pro tebe nové, a doteď jsi byl naprosto úžasný. Skutečné milování je velký skok a můžeme počkat, jak jen dlouho budeš chtít. Je spousta jiných věcí, které můžeme do té doby dělat." Odlehčil to malinko Tom a šibalsky na něj mrknul. I Billa to donutilo pousmát se. "To já spíš teď udělal chybu." Pokračoval ve vážnějším duchu. "Měl jsem se zeptat, nebo tě minimálně upozornit." Omluvně ho pohladil po vlasech a krátce polaskal jeho rty. "Chci, abys věděl, že je naprosto v pořádku, žes to stopnul. Vůbec se kvůli tomu nemusíš cítit provinile. To já bych si potom vyčítal, kdybys byl potichu jen proto, abys mi vyhověl a já pak zjistil, že se ti to nelíbilo. Chci, aby sis to poprvé stoprocentně užil, ano?" Bill kývl.

"Takže teď je všechno na tobě. Ty určuješ pravidla. Souhlas?"
"Jo." Potvrdil Bill. Pak se mu blýsklo v očích, kousl se do spodního rtu a snad až nevinně se zaculil. Bylo zcela očividné, že tu jeho krásnou hlavu něco napadlo.
"Co?" Chtěl vědět Tom a musel se na něj zubit taky.
"A můžeme teď spolu dělat ty jiný věci?" Naprosto s nevinným výrazem ve tváři se zajímal. Toma to rozesmálo.
"Ty mě zničíš, víš o tom?" Řekl těsně před tím, než spojil jejich rty v žhavém polibku.

betaread: Janule
 


Anketa

Jsem pravidelný čtenář povídky: Se mnou se bát nemusíš

<3 100% (154)

Komentáře

1 mykerina mykerina | 22. března 2010 v 5:20 | Reagovat

a jako po tomhle mám jít do školy???? sem rudá až na prdely...óhhh....yeahhh.... Tome Tome tohle ti mělo dojít...troubo...,ale líbí se mi, že už mu něco dochází....jinak tenhle dílek se  mi strašně líbil..

2 tenshi88 tenshi88 | 22. března 2010 v 8:19 | Reagovat

Takhle po ránu, teda. :D :D
Trocha adrenalinu, když mi za zády každou chvíli projde šéf, ale což. Tomuhle se nedá odolat. Brzy asi přijde docvaknutí situace, jsem zvědavá na Tomuvu reakci...Jinak díl samozřejmě krásný. :-D

3 KaKiNkAaA ^_^ KaKiNkAaA ^_^ | 22. března 2010 v 12:33 | Reagovat

Tak widím, že nejsem jediná kdo má ztohodle dílka dost ???  :D
Každý slowo jsem hltala jako blázen a musím říct, že tenhle díl byl oprawdu geniální :-D
Každopádně taky jsem ráda, že Tomowi to pomalu dochází a we swý kebuli už začíná pátrat. Jsem wážně zwědawá jak zareaguje až se wšechno dowí...
Jinak ještě jednou chwálím tenhle díl a doufám, že brzy tu přibyde nowý ;)

4 Áďa Áďa | 22. března 2010 v 15:05 | Reagovat

hehe, tohle byl docela vtipný díl až na to, že si Tom nechal nakecat, že to byla skříňka... to mě dostalo, Tom hyperaktivně připravenej a Bill, hájící si svou ďourku :-D  a pak ten nevinnej výraz... já mám dost :-D

5 Eclipse Eclipse | Web | 22. března 2010 v 16:48 | Reagovat

Já bych tomu Brenigovi takovou pleska až by chytil druhou o zeď a nebo hůř... proboural by zeď. Tahle situace mi totiž připomněla jednu nedávnou událost. Opilost nebo procenta v alkoholu ho neomlouvají...
Čekala jsem, že Bill odmítne, nebo aspoň ještě teď se do milování nebude hrnout. Ale aspoň několik nemravností by mohli dělat. :) Pochybuju o tom, že Tom Billovi zbaštil jeho výmluvu ;)

6 zuzana zuzana | 22. března 2010 v 20:14 | Reagovat

absolútne do poslednej bodky som si tento diel vychutnala. Bohužiaľ nezašli až úplne na koniec, ale nevadí, bude inokedy :-D. Tom bol úžasný, chápavý no a tá deka s jahodmi a šampusom... Bill sa musel cítiť ako v siedmom nebi. :-) Ale Ainikki, prečo si to skončila v tom najlepšom? Akurát som sa dostávala do varu... :-D Ale nie, v tomto má Bill moje sympatie, len pevne verím, že Tom bude jeho prvý... dúfam, že Brenig nebol až taký zver, že by zašiel s tým sexuálnym obťažovaním do extrému. Snáď mu raz Tom za to všetko dá riadnu nakladačku, žiadne právne rečičky, prekne jednu od srdca vraziť, alebo hneď dve... a potom môže vytasiť paragrafy.

7 Teddy Teddy | Web | 22. března 2010 v 20:32 | Reagovat

Celej den ve škole sedím jak na trní a v hlavě mám jedinou myšlenku "Dneska je SMSBN" :D Ještě že z plánovaných dvou písemek a zkoušení, byla nakonec jenom jedna, asi bych na ty učitele vychrlila... No, řadši nic :D
A k dílu: Nádhera (Neopakuju se? :D).
Ve vážnějším duchu: Brenig je hovado! Ale je vidět, že Bill je tak yvchovanej... zakomplexovanej, nebo jak to říct, že to chápe, rozumí tomu a bere to všechno na sebe. To bude asi problém, až se to Tom dozví, jakože dozví :)
A teď k veselejším věce, :) Kdybych nebyla vegetarián, stejně bych se smála Tomovu trávníku :D Někdy si tak připadám i já u oběda :D Všichni kolem mě flákotu masa a já... Trávník :D Ale budu to tolerovat :D
No a závěr... Nebo spíš... děj? :D Krása :) Nádherně to dokážeš popsat. Až mi z toho běhal mráz po zádech :) Od začátku mi bylo jasný, že Tom nechce jne ... pusu, ale nakonec jsem byla ráda, že to Bill stopnul. Pořád má v sobě zábrany a já bych to plně chápala. Jsou spoku nakonec jenom chvilku, že? :)
Moc se těším na pokračování :) Snad Breniga trest nemine!

8 Kattys Kattys | E-mail | 22. března 2010 v 20:36 | Reagovat

Tak to tedy souhlasím se zuzanou, pěkně ručně na toho starýho dědka plesnivýho nechutnýho, paragrafy až pak. :))) Minule jsem byla za dámu a nechtěla se rozčilovat, ale Billa mi nikdo beztrestně otloukat nebude!!! :-)
Jinak ti tedy řeknu, Ainikki, to byl ale parádní díleček. Moc jsem si ty dva romantiky užila... hmm... večeře při svíčkách, jahody se šampaňským... to mi připomíná, že jsem tohle vlastně ještě nikdy nevyzkoušela. Vždycky buď jen jahody a nebo šampaňské. Nejvyšší čas zjednat nápravu. :-)

9 Áďa Áďa | 22. března 2010 v 22:07 | Reagovat

[8]: tak to jsme dvě :-D já taky, buď jen jahody, bo jenom šampaňský... hele, až Ainikki dopíše tuhle povídku, uděláme si výlet do Německa, přepadnem ji tam a dáme si všichni jahody a šampaňský, ok? ale pšššššššt! :-)

10 zuzana zuzana | 22. března 2010 v 22:11 | Reagovat

[9]: no ja už som teda jahody so šampanským mala... na to, ako to ľudia ospevujú, to bolo obrovské sklamanie, nič extra... :-D Ale možno tkvie kľúčik práve v tej spoločnosti, bez Billa alebo Toma by to nebolo ono :-?  Tak budem o tom aspoň čítať, pretože to skorej v pekle začne snežiť, ako ja budem s Billom popíjať šampus a zajedať jahôdky :-D

11 Julianna Julianna | 22. března 2010 v 22:29 | Reagovat

tak to byl naprosto nádherný díl :-) po celém dni stráveném učením jsem něco takového opravdu potřebovala ;-) možná budu mít štěstí a promítne se mi to i do snu :-D
Jenom je mi trochu líto Billa, jak si ještě myslím, že si to fackování zaslouží... No, doufám, že ho z toho Tom brzy vysvobodí ;-)

12 zuzulka zuzulka | 23. března 2010 v 9:38 | Reagovat

doufám že tahle báječná povídka dopadne dobře :-)

13 Sajü Sajü | Web | 23. března 2010 v 16:48 | Reagovat

Co to se mnou děláš? :-o :-o Já tu sedím, culím se jak divá, horečka nehorečka, únava neúnava a vážně bych se teď styděla za ten poťouchlej výraz, který teď stoprocentně mám! :D Naprosto DOKONALÝ! Sakra, holka! Já ti nevím ani, co ti všechno napsat? Začnu pomalu... úplně mě baví Tom zamilován do akvaristiky :D To je tak dokonalá představa a ty fotky musely být dokonalý. Vůbec by mi nevadilo, kdyby nám jednu podšoupli :D Brenig je tak odporný jen z písmenek, že já být nějakým boxeristou, tak mu takovou ubalim, že se Billíse už ani jednou nedotkne, ale ještě, že to Tom zachránil. Ta romantická večeře byla něco... naprosto jsem to měla všechno před očima a Billův výraz, jak by smet! A ty polštáře s dekou? Smála jsem se tu při hledání kapesníčků a našnutí lubrikačního gelu :D Ten Tom je vůl:D Ale vůbec mě nezklamalo, že se nemilovali. Taky jsem ráda, že to Bill stopnul... O_O  O_O  Což je u mě obdiv, viď?^___^ Ale tak trošku mě to přivedlo do rozpaků... nevím ani proč. Ale Tom je tak hodnej, právníček jeden :D
Tak jo, mohla bych končit, viď? :D Každopádně to miluju, miluju a miluju a neuvěřitelným způsobem se těším na další díl - a jsem už teď vybojácená z toho, až se na všechno přijde... jak to bude vypadat a všechno...
DĚKUJU že něco takovýho píšeš! A kombinace s Berlínem? To je něco speciálně pro mě ♥
PS: Miluju ty dlouhatánský díly, který píšeš!!! ♥

14 Madisoon Madisoon | E-mail | 23. března 2010 v 17:53 | Reagovat

Nad Breningem už jsem se rozčilovala dost a pořád mě nehorázně štve. Stačí, abych zahlédla jeho jméno, což vyvolá obrázek jeho odpudivé osoby, a mám alergickou reakci.
Co se mi ale opravdu ulevilo, tak zřejmě Billa nezneužívá v tom nejhorším smyslu, vzhledem k tomu, že Bill ty pocity popisoval jako nové.
Tím se dostávám k jejich romantickému večeru... dělali mi chlapci chutě, já jedla čínskou polívku a oni se ládujou takovýma pochoutkama... sice maso až zas tak nemusím, dávám si jenom výjimečně a když vím, že to bude fakt dobré, ale dneska bych si klidně dala s nima:-) I s tím dezertem, šampaňské a jahody... zní to skvěle, ač to vážně zas tak ohromné není, jak už bylo zmíněno. Zuzana na to kápla, tady jde hlavně o tu společnost a to vzájemné krmení:-))
Doufám, že Tom začne trochu šťourat - myslím do té věci s bitím. Jsem hrozně zvědavá, jak budou probíhat všechny ty konfrontace, až pravda vypluje na povrch.

15 Kattys Kattys | E-mail | 23. března 2010 v 18:23 | Reagovat

[9]: Tak to bychom, Áďo, vážně mohly!!! Nemáš špatné nápady. :-) Ale když zuzana píše, že to zas až tak úžasné není, tak nevím. :-) Ovšem zase na druhou stranu, zkusit se má všechno! ;-)

16 Isa :) Isa :) | 23. března 2010 v 20:14 | Reagovat

OooOo...krásný díl :)) Miluju větu "A můžeme teď spolu dělat ty jiný věci?" <3 jsem zvědavá na pokračování...potřebovala bych tak alespoň dva díly denně :D ;) <3

17 Ainikki Ainikki | Web | 23. března 2010 v 20:16 | Reagovat

[15]: A to mně to teda šmakovalo a ani jsem k tomu u sebe neměla žádnou mně nějak drahou polovičku. :-)
Třeba měla zuzka nějaký nedobrý šáňo, protože jahody to snad sami o sobě zkazit nemůžou. 8-)

18 Ainikki Ainikki | Web | 23. března 2010 v 20:17 | Reagovat

A jinak samozřejmě klidně přijeďte. Ovšem maximálně po pěti člených skupinkách. Víc lidí se do Gastzimmer nevleze. :-D

19 zuzana zuzana | 23. března 2010 v 20:29 | Reagovat

[17]: teraz, keď tak lovím v pamäti, neboli tie jahody sladkučko zrelé... možno bola tá nechuť spôsobená práve tým. :-? Ale na šampanskom mi zase prekážajú bublinky, tak neviem, mne nik nevyhovie :-)  Mohli by sme to spraviť tak, že vy by ste mali šampus a jahody a ja jahodový pohár do šľahačkou :-) To beriem :-D

20 Áďa Áďa | 23. března 2010 v 21:06 | Reagovat

[18]: no ani mi to neříkej, já bych do Německa jela hned, teď hned, okamžitě!!! jenže aspoň ten rok, než dodělám to zmršený Bc, si musim počkat :-( a pak při mý smůle nic nenajdu určitě :-(

ne, prostě ty někdy přijedeš do Prahy, to je takový dobrý záchytný bod, a tam se někde sejdeme. budeme tam mít my dvě s Kattys šáňo s jahodama, ty co chceš a Zuzana jahodový pohár, který jí budu ujídat :-) společně se opijem a bude nám blaze :-)

21 Kattys Kattys | E-mail | 23. března 2010 v 21:23 | Reagovat

Áďo, a můžu mít taky jahodový pohár? Já to určitě zvládnu všechno. :-) Ta Praha mi nepřipadá špatná, já už jsem líná cestovat a Berlín je přece jen trošku z ruky. Ovšem je taky pravda, že jsem sice nikdy po Německu netoužila, ale Ainikki uveřejňuje tak pěkné fotky, že bych si možná dala říci. No ale uznávám, Praha to jistí. ;-)

22 Áďa Áďa | 23. března 2010 v 22:12 | Reagovat

[21]: ok, tak napřed pohár si dáme všichni, ať to vypadá slušně, a pak zalezem někam do parku se šáněm a jahodama a budem tam kempit :-)

PS: to je vtipný, ono to vypadá, jako by se i nějaký ten sraz plánoval... už vidím, jak to vyjde :-D i když ne že bych se bránila :-)

23 Kattys Kattys | E-mail | 24. března 2010 v 20:57 | Reagovat

[22]: Ono je to, Áďo, ještě vtipnější než jsi původně myslela. :) Já se doposud z každého srazu šikovně vyvlékla a tady se cpu rovnou do první řady té pětičlenné skupinky, co nám Ainikki povolila. ;-)

24 Áďa Áďa | 24. března 2010 v 22:32 | Reagovat

[23]: jo takhle ty na nás? napřed naslibovat takový naše soukromý meet and greet a pak se z toho den předem vykroutit? :-D no prostě potáhnem do pražský zoo za čtyřnohým Tomem, do batohu flašku s polejvákem a bude nám blaze. tak a je to :-)

25 Kattys Kattys | E-mail | 25. března 2010 v 20:27 | Reagovat

Ale tak ta ZOO vypadá poměrně dost dobře. :-) Tam zapadnu! :-D

26 Joana Joana | 26. dubna 2010 v 0:55 | Reagovat

A to já zase jsem v týmu, co má jahody v šampusu moc rád. Zvyšují libido, to je fakt, ale když mám jahody, jsou mi chlapi ukradený :-D Soustředím se na tu skleničku se sektem, navíc zvládám i mražený jahody. Jahody na tisíc a jeden způsob :-D
Ale koukám, že kluci si užili víc než jen skleničku kvalitního alkoholu. Bill to naštěstí stopnul,takže nás, miláčku, můžeš trápit ještě pár dílů. To je ti podobné :-) Nejsi ty náhodou poťouchlá? Naštěstí mám výhodu, že můžu pokračovat hned, ale obávám se, abych tu pak nevytuhla na klávesnici a neprobudila se s vytlačeným písmenkama na tvářičce. ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama