close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Rychle a zběsile II – Nikdy neutečeš… 20

19. dubna 2010 v 13:00 | Ainikki |  _Rychle a zběsile II. Nikdy neutečeš_
autor:Joana

Dokážete to? Ovládnout pocit, že máte v dlaních život člověka, který zničil ten váš? Sledovat ho a vědět, že jediné vaše slovo ho může zachránit, že bude žít, když si to budete přát. Jediné slovo. Vyslovíte ho?


...před mnoha lety, v pokoji, stejném jako tisíce jiných...
"Co se děje, beruško, proč pláčeš?" Zamumlal dívce u ucha známý hlas a ona se s leknutím obrátila, aby se vzápětí schovala do jeho náručí. Přes své křečovité vzlyky ho neslyšela, když ve čtyři ráno tiše vklouzl do pokoje.
"Zase ty tvoje sny, noční můry? Už neplakej, jsem tady," přitáhl ji ještě těsněji.
"Ne, ne, ale já ti to nemůžu říct."
"Proč?"
"Budeš mě nenávidět, budu se ti hnusit, jsem špatný člověk." kdykoli jindy by se usmál, jak míchá spisovné a hovorové výrazy, ale teď se o ni bál.
"Hlupáčku, jsi můj strážný anděl, asi mi tě poslalo nebe," pohladil jí po vlasech.
"Vsázela bych na peklo," zavrčela.
"Občas nad tím uvažuju, hlavně když... raději nic, co tě trápí? Vážně se bojíš, že po všem, čím jsme spolu prošli, tě prostě nechám a odejdu?"
"To taky, bojím se spousty věcí, nejsem taková, jakou jsi mě čekal, viď? Bojím se svých snů, malých místností s dřevěnými dveřmi, mám sklony k hysterii..."
"Myslíš, že když poznám tvoje slabosti, budu tě míň zbožňovat? Ty jsi telecí, víš to?"
Odtáhla se, klepla ho do ramene a rty jí konečně zvlnil úsměv.
"Ale ne, ty to překrucuješ. Poslední noci jsem měla spoustu času na přemýšlení, protože se mi do kola vracel ten sen o babičce a já se bála znovu usnout. Vybavila jsem si tu chvíli, kdy jsem svírala pistoli a stála na pustém parkovišti, kde leželo několik mrtvých chlapů a nad nima stál ten hajzl s tak klidným a vyrovnaným obličejem... Nezvládla jsem to, bylo to tak snadné, věříš mi? Když se mi ten večer podíval do očí, vzpomněla jsem si, jak babička leží v louži krve, co se vteřinu po vteřině roztéká po podlaze, a zaplavil mě tak zvláštní pocit. Mohla jsem se mu pomstít za roky, kdy mě pronásledoval ve snech. Za to, jak mi ublížil. A já tomu podlehla, podlehla jsem iluzi, že to bude všechno lepší, že se můj život změní, když zmáčknu spoušť. Cvak."
"A změnilo se něco?"
"Ne, jen mám víc divných snů. Můj brácha říká, že se to s časem srovná. Že když zabiješ jednoho člověka, kterého jsi vlastně určitým způsobem znal, je to těžké, ale musíš si uvědomit, že jsi vlastně v roli mlynáře na božích mlýnech. Jen je popoháníš, protože spravedlnost je slepá. Říká, že to nebyl dobrý člověk, dobrý křesťan. Jsme to ale divná katolická sebranka, my Italové, viď? Ale já se bojím, bojím se, že to nepřejde, už nikdy. Snad jen mi to ochladilo srdce a obralo o soucit. Co když budu podobným způsobem řešit svoje problémy i dál? Co myslíš? A nelži mi,"  vzlykla.
"Myslím si, že bys to neudělala znovu, jen pokud by ses ocitla v bezvýchodné situaci a neviděla jiné řešení..." odvětil zamyšleně a pohladil jí po noze.
"Toho se právě bojím, Billy, toho se taky bojím."
Přitáhl jí těsněji.
"Bojím se sama sebe a toho, čeho jsem schopná," zašeptala mu těsně u ucha, až ho zamrazilo.
...
Vyslovíte ho? Já to neudělala. Místo toho jsem poslouchala, jak se ozvěny mých rychlých kroků odrážejí od okolních skal, dokud jsem neodbočila na nedalekou stezku, po níž jsem opatrně vylezla vzhůru, dávajíc si pozor, abych zanechala minimum stop. Stála jsem tam a hleděla pod sebe na oheň, pomalu stravující ohořelý vrak vozu. Kolem se vznášel pach spáleniny a benzínu a já hleděla jak zhypnotizovaná na plameny, olizující kapotu. Nebyla jsem tím, kdo škrtl zápalkou, ale přesto mi srdce sevřel pocit viny.
Měla bych být svému bratrovi vděčná za jeho ochotu mi pomoci, za jeho podporu. Ale i tak mám na rukou krev já. Tohle je za tebe, miláčku a za všechny roky, které ti vzal. Za slzy, co jsem prolévala, za Nera, který mi teď tak zoufale chyběl, když jsem pozorovala konec jednoho vraha v režii mafie. Zaslechla jsem zvuk motoru, napovídající mi, že na uhasínající světlo na opuštěné cestě už zírám příliš dlouho.
Když jsem pak s polibkem na čelo od svého bratra vystoupila u tichého domku, v němž spal Tom, sevřel se mi žaludek a já se v lezavé zimě málem zhroutila na schody v záchvatech hysterického vzlykotu. Teprve teď mi došlo, co jsem provedla. Bála jsem se vejít, ustrašená, co z mých očí dokáže Tom vyčíst. Kdybych měla možnost volby a další slovo veta, vyslovila bych ho? Heh, tragikomicky děsivé je to, že stále správnou odpověď neznám.

Joana


 


Anketa

Čtu povídku "Rychle a zběsile. Nikdy neutečeš"

<3 <3 <3 100% (24)

Komentáře

1 Ainikki Ainikki | Web | 19. dubna 2010 v 13:34 | Reagovat

Uf, tak u tohohle dílu mi nemálo jezdil mráz po zádech.
Nevím, co na to říct. Snad jen, že si spíš holka spoustu věcí zkomplikovala, než vyřešila. A zřejmě to dopadne úplně stejně jako s tou první vraždou – jen přibude další spousta podivných snů a kdoví jestli bude Tom tolik ochotný jako jeho bratr ji utěšovat… :-(
Navíc tedy musím znovu podotknout, že ten trojúhelník, který mi přijde, že tu furt je, se mi ani za mák nelíbí. Z flashbacku jasně vyplívá, jak moc ji měl Bill rád a mě to nutí se ptát – vyprchalo to, nebo něco ještě zůstalo?
Pjosím, já se chci v ději přenést k Billovi a dovědět se, že je v pohodě a že si za tu dobu pokud možno našel někoho, kdo je pro něj stokrát líp vyhovující, než naše malá mafiánka. :-)

2 Joana Joana | 19. dubna 2010 v 18:57 | Reagovat

Hele osobo :-D  buď ráda, pokud zůstane vůbec s někým, nebo minimálně naživu, že? Myslím, že konec první řady ti můžou napovědět, proč to nakonec s Billem nevydrželo... myslíš, že by to šlo slepit? Muahaha :-D  :-D No já se nad tím zamyslím... ;-)

3 Ainikki Ainikki | Web | 19. dubna 2010 v 19:04 | Reagovat

[2]: Já netvrdím, že by to mělo jít slepovat s Billem, to ani náhodou. Jen si tu polemizuju nad tím, že by se mu třeba na Jasmin v Tomově náručí nekoukalo zrovinka nejsnadněji. 8-)

4 Áďa Áďa | 21. dubna 2010 v 13:47 | Reagovat

tak jsem neodolala... první odstavec vyzněl tak poutavě, že jsem si přečetla celou kapitolu... no a asi se vrhnu na první řadu, abych tušila, o co tam vlastně jde, tenhle příběh se totiž jeví jako solidní detektivka :-)

5 Joana Joana | 21. dubna 2010 v 21:27 | Reagovat

[4]: tak snad naplním tvá očekávání :-)

6 Janule Janule | E-mail | Web | 24. dubna 2010 v 1:55 | Reagovat

Teda co k tomuhle napsat? Nějak mi došla řeč... přestože ví, že jí to už jednou nepomohlo, naopak jí to ještě přidalo noční můry, tak to udělala zase? To je vidět, jak je dokonale nepoučitelná. I kdyby to stokrát udělal brácha, bude na tom mít podíl, kterej jí nikdo neodpáře, a s tím do toho určitě šla.
Zajímalo by mě, jak by na to koukal její mrtvej manžel, jestli by byl spíš rád, že ho pomstila, nebo by jí vynadal. Ale to už se holka nedozví, no... tak teď ještě Tom. Ale tak nějak si říkám, že by se to nemusel dozvědět. Leda by mu to nakonec sama vykecala, to jo. Jestli tady taky platí, že si dvojčata říkaj všechno, tak by měl vědět, co je jeho Jasmínka zač, a ani by ho to nemuselo překvapit. Ale jak jsem tak koukala, vyhrožuješ tady, že by to ona nemusela přežít, tak budu předpokládat, že Tom nebude ten, co ji zabije. :-D Toho kuchaře si jako mafiána představit nedovedu :-D Ať už se tváří jakkoliv machovsky, je to prostě roztomiej medvídek, kterej má jen plnou hubu keců a žádná akce v dohledu. :-)
Jo a tím hysterickým pláčem mu akorát napoví, že něco provedla, tak jí koukej zklidnit, osuš jí slzy, postavě jedný hysterický, ať už frčí za Tomem do postele. Sex je lék na všechno :-D J. :o)

7 Joana Joana | 26. dubna 2010 v 1:00 | Reagovat

[6]:
Tolikrát jsem měnila, zda ho skutečně zabije nebo ne... Dlouho jsem byla přesvědčená i já, že to kvůli Tomovi neudělá. Jenže pak jsem měla psací pauzu a hodně nad tím příběhem přemýšlela. Došlo mi, že udělat z toho nějakou extrémně osudovou lásku, by povídku akorát zničilo. Myslím, že tohle asi nejvíc vyplývá z jejich povah a z toho, čím si oba procházejí a prošli. Nebo jen dělám věci zbytečně komplikované (to já ráda) :-) Nu snad to nakonec dopadne k vaší spokojenosti.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama