close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Důvěřuj mi, lásko 3.

26. května 2010 v 1:00 | Ainikki |  Důvěřuj mi, Lásko
autor: Zezule

Oba mladí muži už spokojeně dřepí v pohodlných sedadlech letadla první třídy a tiše si podřimují, zatímco je obrovský letoun veze směr New York. Bill se co chvíli ve spánku zavrtí, protože spálená kůže na zádech a nohou se už začala loupat, a všechna postižená místa svědí, jako by mu pod tričkem putovalo tisíce mravenců. Na oba je doslova pohled pro bohy. Bill se neúnavně vrtí jako moučný červ a Tom spí s hlavou opřenou o Billovo rameno a s otevřenou pusou, ze které mu vytéká potůček slin na bráškův světlý nátělník. Jednoduše k zulíbání …


,,Aaaaa, Tome, co blázníš, kaníš na mě jako malý děcko!!!" Čertil se na něho Bill, jen co proškrábnul oči, a snažil se Toma odvalit do bezpečné vzdálenosti.

,,Aby jsi se nezbláznil, to uschne, než si sednem na rundy." Mlasknul si Tom a chrněl dál.


,,Konečně doma. Nevěřil bych tomu, že tohle někdy řeknu, ale docela se těším zítra do práce. Letošní dovolená mi dala nějak zabrat." Plácnul sebou Tom o svojí prostornou koženou sedačku a nohy si vyskládal na konferenční stolek.

,,Uvařím nám kafe, jo? Dáš si taky, viď?" Bill si samozřejmě jenom odhodil svoje kufry za dveře svého bytu a už byl napytlíkovaný u Toma.

Tomovou prací je v součastné době podnikání. Je majitelem značkového autosalonu Audi, a i když mu tahle práce občas připadá jednotvárná, najdou se i chvíle, kdy mu přináší radost. A navíc to má zařízené tím stylem, že když chce pracovat, pracuje, a když nechce, jednoduše do práce nejde. Zaměstnává celkem schopné lidi, kteří to bez něj vždycky den dva zvládnou. Je fajn, že nemusí neustále někomu dýchat na záda a bát se, že až se po volnu vrátí, najde místo salonu jen velkou díru v zemi.

Bill je na tom celkem obdobně, jenom s tím rozdílem, že on se pohybuje ve světě módy. Jeho vlastní značka se jmenuje jednoduše Kaulitz Fashion a díky majitelově workoholismu si za tak krátký čas vybudovala pevné místo na trhu módy a Bill si tím splnil i svůj druhý životní sen.

Oba mladí podnikatelé si navzájem, kdykoliv je potřeba, vypomáhají. Třeba když jednoho z nich přepadne ať už nemoc, nebo lenora a nebo je pracovní povinnosti odvanou za hranice státu.

Jen Bill má malou nevýhodu v tom, že Tomovy schopnosti ho zastoupit jsou značně omezené. Bill papírování a nebo cokoliv jiného v autosalonu zvládá bez problémů, ale Tom za něho jen těžko může čmárat nákresy a špendlíkovat kusy látky na modelky. Chudák holka by po jeho zásahu vypadala nejspíš jako jehelníček, takže pro něj občas vyřizuje jenom nějaké záležitosti ohledně obchodu.

Bill si ho za to také často dobírá s tím, že to, čemu on říká práce, by mohla dělat i cvičená opice, zato on je ve svém království módy nepostradatelný. A to mu ještě půjčuje svoje začínající modelky na předváděčky aut a další podobné akce. On je prostě dokonalý.


,,Ahoj brácho, chci zajít právě s Joelem na oběd, půjdeš s námi?........Aha, ty nemáš čas…..Cože? Ivone ti právě dělá hysterickou scénu. Tak to ji ode mě pozdravuj, jo. Uvidíme se večer." Zahalekal Tom na bráchu do telefonního sluchátka a už se řítil ze své kanceláře ven popotahujíc si svoje volné kalhoty. Nikdy se svého stylu nevzdal, ani teď coby podnikatel odmítal nosit denně oblek, nažehlenou košili a kravatu. Z té
představy mu naskakovala kopřivka. Kvádro byl ochotný si na sebe vzít pouze na veřejné akce typu předváděčky, nebo oficiality jako setkání s obchodními partnery.

,,Dobrou chuť, Robe." Popřál svojí sekretářce Robertovi, který jedl za svým stolem z domu přinesený krajíc chleba, když procházel kolem. Zaměstnal toho mlaďase teprve nedávno. Nikdy si totiž neodpustil, aby svoji mladou pohlednou sekretářku neohnul po pracovní době přes stůl. Jenže vždycky, když dotyčná kráska zjistila, že víc se od něho nedočká, s grandiózní scénou za sebou bouchla dveřmi a zaučovat neustále nové a nové slečny bylo dost vyčerpávající. Roberta si nemohl vynachválit, pracuje dobře a s ním alespoň nehrozí žádné harašení na pracovišti. Celá jeho společnost je vlastně mužská, když nepočítá starou paní účetní, sídlící v malé kanceláři v suterénu.

,,Čau, Tome, kámo, no to je dost, že už ses vrátil. Bez tebe tady byla nuda. Sakra, člověče, ty jsi opálenej jako hambáč od Mekáče." Hlaholil na Toma jeho dobrý přítel. Vlastně to byl přítel obou dvojčat, ale Tom se s ním vídal častěji. Chodili se spolu najíst skoro každý den do restaurace hotelu přes ulici, ve kterém Joel pracoval. Parkoval tam hostům auta. Tom měl většinu svých známých mezi ,,normálními" lidmi. Byla s nimi totiž mnohem větší sranda, než s nudnými zazobanými kraváťáky, kteří nemleli o ničem jiném, než o součastném stavu na burze.

,,Joy, kdo je ta dívka, co stojí u recepce?" Otázal se Tom v polovině jejich živého hovoru, protože ho ta bytost zaujala na první pohled. ,,Ještě jsem ji tady neviděl." Přihodil ještě na vysvětlenou dřív, než Joel začne přednášku o jeho sukničkářství.

,,Jmenuje se Elizabeth a nějakou dobu už tu pracuje, to je jenom náhoda, že jste se ještě nepoznali."

Tom z ní stále nespouštěl oči. Měla na sobě bílou mikinu, světle modré džíny, bílé tenisky a přes rameno přehozenou sportovní kabelku světle zelené barvy. Měla přírodní špinavě blond vlasy stažené do úhledného culíku a velmi jemné rysy v obličeji a výrazné modré oči. Byl to ten typ dívky, co je krásná i bez vrstev make-upu. Jen se mu zdála trochu nervózní, neklidně přešlapovala z nohy na nohu, a co chvíli jí utekl zrak na hodiny nad recepčním stolem.

Jen o chvíli později ho z jeho rentgenování vytrhl muž krátce po třicítce, který se vyřítil z výtahu a místo pozdravu do děvčete surově strčil, jen zavrávorala a poté ji uchopil za ramena a třásl s ní jak s řehtačkou, přičemž jí něco říkal, ale to už k Tomovým uším nedolehlo. Na spánku mu naběhla žíla a obě ruce při tom pohledu zaťal v pěst. Už už se chtěl zvednout od stolu a jít dát tomu surovci lekci chování gentlemana, když ho Joel chytil za ruku hned potom, co si všiml Tomovy reakce na scénu odehrávající se jim před očima. Znal Tomovy ochranářské sklony k ženám a chtěl tak zabránil potyčce.



,,Tome, nech to být, Elizabeth tím nepomůžeš."

,,Jak to myslíš, nepomůžu, vždyť ten magor ji snad zmlátí nebo co!" Nechápal Tom, co mu to jeho kamarád říká a očima sledoval, jak ten chlapík táhne bezbrannou dívku za loket do výtahu.
,,Ne, neboj, on ji nebije." Pronesl, jako by se nechumelilo

,,Jak si tím seš tak jistej? Ty o tom snad něco víš?" vyzvídal Tom podezíravě.

,,Jo vím, nebudu ti lhát, každej v tomhle hotelu zná její příběh. Něco takovýho se neutají. Tobě to ale rozhodně vyprávět nebudu, znám to tvoje motto, že ženu ani květinou neuhodíš. Navíc ta holka nemá moc na vybranou, má ji pod palcem. A ona svůj úděl nese statečně a ty ji svým šťouráním jen přitížíš." Snažil se Joel uklidnit Tomovo rozrušení, ale jen tím přilil olej do ohně.

,,Tak hele, kámo, ty mi to teď hezky všechno do posledního puntíku vyklopíš, nebo si mě nepřej. Jinak tě od týhle chvíle neznám a stejně si to zjistím někde jinde. Tak začni zpívat, ptáčku." Klepal při svém proslovu výhrůžně ukazováčkem do stolu

,,No tak dobře, ale jen když mi slíbíš, že zůstaneš stranou."

"Začni už konečně klopit a nezdržuj se!" mával mu Tom zaťatou pěstí před obličejem.

,,No tak jo. Ona tady před nějakým časem nastoupila jako vedoucí skladu a vedla si dobře, je milá a všichni jsme si ji tady oblíbili. A ten chlap, to je ředitel tohohle hotelu. Toho nejspíš od vidění sám znáš. Před nějakým časem, jsou to myslím tak necelý čtyři měsíce, jí vážně onemocněla mamka, vůbec netuším, co jí je, jen vím, že je to vážný, a že potřebuje nějakou hrozně nákladnou léčbu. A říďa po Liz pase od doby, co se tu objevila, jenomže ona ho vždycky vytrvale odmítala. Takže když se k němu doneslo to o její mamce, ochotně se jí nabídnul, že tu léčbu bude financovat, protože je jasný, že toho by ona ze svý výplaty nebyla schopná. Ona samozřejmě neměla jinou možnost, než to přijmout a od tý doby jde s ní všechno z kopce. Nejdřív z ní udělal uklízečku, aby plat měla ještě menší a byla na něm závislá úplně ve všem. A před nedávnem ji navíc donutil k tomu, aby po nocích tancovala na jedný diskotéce jeho známýho. Vůbec si pro ni vymýšlí samý lepší chuťovky, vždycky pod pohrůžkou, že jí odstřihne financování, když neudělá, co po ní žádá. Jen čeká na to, kdy ji tohle všechno zlomí a ona bude souhlasit s tím, že si ho vezme. Tak a teď znáš celou pravdu." Oddechnul si hlasitě Joy, když měl vyprávění za sebou.


Tom nemohl uvěřit vlastním uším, divže mu spodní čelist nespadla až na desku stolu. Tenhle příběh byl jako z hodně špatnýho béčkovýho holywůďáku. Nenapadlo ho ani, co na to říct, přišlo mu neuvěřitelný, jak se někdo takovýmhle způsobem může pást na cizím neštěstí. To snad není ani člověk.

Mladík s černými copánky mlčky hodil na stůl několik bankovek na zaplacení účtu a bez jediného slova se zvednul od stolu, nedbaje, že na něj jeho společník mluví. Už ho nevnímal. V tuhle chvíli sice ještě nevěděl jak, ale rozhodně chtěl mladé dívce pomoci. Takovéhle zvěrstvo nemohl nechat bez povšimnutí!

Zezule

betaread: Áďa

 


Komentáře

1 Joana Joana | 26. května 2010 v 1:11 | Reagovat

I já malý insomniak, ale já jsem si říkala, že se to tu určitě objeví v jednu ráno (dobře, to asi nebylo tak těžké odhadnout) Černoška v hula hula sukni se sice nekonala (zatím), ale ubohé zneužívané děvče vypadá jako plnohodnotná náhrada. Líza probudila v Tomovi hrdinu, hurááá, já mám ráda prince v bílé Audi R8, ačkoli jsem dneska viděla test, ve kterém dopadla hůř než Porsche a Mercedes (modely nevím, bylo to dost náhodou) :-D
A sekretářku Roberta mám ráda :-) A čekám, kdy ho Tom taky ohne přes stůl(ladidá, řekla jsem snad něco nevhodného?)

2 Zezule Zezule | 26. května 2010 v 12:17 | Reagovat

[1]: Ne ne, krásně jsi to řekla :-) ale s Robertem myslím nic nehrozí, i když co Toma popadne, to jeden nikdy neví ;-)

3 Ainikki Ainikki | Web | 27. května 2010 v 20:43 | Reagovat

Tak Tom v roli spasitele. Hezké. Konečně se tam začíná něco dít. Těším se, až se se slečnou setkáme blíž. Zatím vypadá docela sympaticky.
A Bill tady teda bude odsunutý na druhou kolej, nebo se taky dočkáme nějaké jeho slečny?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama