close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Důvěřuj mi, Lásko 15.

20. června 2010 v 1:00 | Ainikki |  Důvěřuj mi, Lásko
autor: Zezule

Tom

,,Dobré ráno, pane Kaulitzi, rád Vás zase vidím. Posaďte se, prosím." Drtí mi ruku Eugen stejně jako posledně a ukazuje na volnou židli naproti sobě.
,,Jak jsem vám již říkal do telefonu, s mou prací budete určitě spokojený. To, co jsem na pana Davida Forda vyčmuchal, by stačilo i na policejní udání. To ovšem vy udělat bohužel nemůžete. Moje služby slouží pouze pro soukromé účely. Policie by si začala dané podklady ověřovat a tím pádem slídit i po mým informátorech. A to, jak jistě chápete, nemůžu potřebovat. Jisté výjimky jdou sice udělat, ale když to nebylo dohodnuto předem, teď už to není možné."


Jenom mu přikyvuju a nic neříkám. Jsem napnutej jako kšandy na to, co mi ukáže.

,,Takže přejdeme konečně k věci. Zjistil jsem, že pan Ford rád čas od času navštěvuje jistou Dominu v jistém vykřičeném domě za městem. Naštěstí pro nás oba to děvče bylo ochotné za peníze udělat cokoliv." Strká mi pod nos velkou zalepenou obálku.

,,V té obálce máte videozáznam a z něj pořízené fotografie z jejich nedávného, řekněme setkání i s několika kopiemi. Pořízený záznam je velmi kvalitní, takže není možné zpochybnit, že na záznamu není právě pan Ford. Určitě nemusím zdůrazňovat, že návštěvami podobných míst se nikdo zrovna nechlubí." Pečlivě mi vysvětluje všechny informace a přitom se zase láduje jako protrženej. S jeho životním stylem bych se nedivil, kdyby ho v nejbližší době skolil infarkt, nebo něco podobnýho.

,,A tady." Na chvíli se odmlčí a s kamennou tváří mi přistrčí další obálku. ,,Jsou materiály usvědčující pana Forda, že s oblibou ve svém hotelu pere peníze nejmenovaného drogového bosse. Oba spisy si, prosím, prohlédněte až doma, nikdy nevíte, kdo nás může pozorovat." Pronese jakoby nic a vůbec nereaguje na můj naprosto šokovaný a zaskočený výraz. Teda kde vyšťoural takovýhle informace, to raději ani vůbec nechci vědět. Ten chlap je fakt třída.
Křečovitě svírám obě obálky v rukou, jakoby mi je snad měl někdo sebrat a nemůžu od nich odtrhnout oči.

,, Já… vůbec nevím, co říct, a jak vám poděkovat. Ani nevíte, jak se mi ulevilo. Tohle všechno mi moc pomůže." Jen se na mě zazubí a zavrtí hlavou.

,,Díků není třeba, pane Kaulitzi. Je to moje práce. Stačí, když mi pošlete smluvenou částku na tenhle účet." Strčí mi do ruky malý papírek s řádkou čísel.

,,Ano, to samozřejmě, peníze pošlu ještě dnes."

Ještě mu asi desetkrát poděkuju a hned potom se řítím nedočkavě prázdnými, stále ještě temnými ulicemi ve svým sporťáku domů, jako bych právě vykrad banku.

Tiše jako myška, abych nevzbudil Elizabeth, zapadnu k sobě do ložnice, kde si rozsvítím jenom malou lampičku na nočním stolku a roztřesenýma rukama se snažím co nejrychleji dostat do jedné z obálek. Jako první jsem rozdělal tu, kde je Ford v bordelu, nebo jak se vlastně říká podobným podnikům. Musím přiznat, že se docela bavím nad fotkami, kde je ten parchant v kožených tangách svázaný na lavici s roubíkem v puse a po zadku ho mlátí jakási ,,slečna" v latexovým oblečku. Ten chlap je vážně magor. Na video se radši koukat ani nebudu. Taky nemusím vidět všechno. Radši roztrhám i druhou obálku a začtu se do dokumentů, co jsou v ní uložené. Z toho, co vidím, mi klesne čelist. Vážně nechápu, jak je možný, že se vůbec Eugen k takovým informacím může dostat. Za prachy je dnes ale asi možný všechno. Nejspíš proto si nechává platit tak nehorázný honoráře, aby měl na podplácení kriminálních živlů. Je tu snad všechno, místa i časy jejich schůzek, množství peněz, lhůty na jejich praní, dokonce i pár snímků, jak si spolu ti dva klepou pravicí kdesi ve tmě na lodi, tak, a Forda mám v hrsti. Všechny dokumenty pečlivě uložím do sejfu a jelikož je teprve šest ráno, shodím ze sebe oblečení, zavrtám se s dobrým pocitem k Elizabeth pod peřinu. Hned se ke mně podvědomě ve spánku přitulí a spokojeně zavrní.

Mezitím: Fordův telefonický hovor.
,,Takže adresu už máš. Dalo mi docela práci ji sehnat tak, aby ho nikdo nešel obratem varovat. Vem si dva chlapy a trochu tomu floutkovi poupravte fasádu. Ale nic velkého, rozumíš! Ne, že po vašem zásahu skončí na ARU nebo ještě hůř na pitevně. Chci ho pro začátek jenom trochu vystrašit, aby si nemyslel, že jsem se jen tak jednoduše vzdal. A jestli bude Elizabeth s ním, tak nic nepodnikejte. Tu malou děvku si chci chytit sám. Pak mi dej hned vědět, jak to dopadlo.

I přesto, že jsem toho v noci na dnešek moc nenaspal, se mi už nějak nedaří usnout. Mám v sobě až příliš neklidu a myšlenek. Pořád si přemítám, co všechno jsem se dnes dozvěděl a těším se na to, až to půjdu Fordovi omlátit o hlavu. Začíná se pomalu rozednívat. Ležím opřený o loket s podepřenou hlavou a opatrně hladím spící dívku po vlasech. Prohlížím si její tvář, jak ze spaní špulí rtíky a chvějí se jí řasy. Nejspíš se jí něco zdá. Doufám, že o mně. Do oken se prodírají první sluneční paprsky.

Pekárnička nedaleko už bude mít určitě otevřeno. Skočím nám tam pro něco ke snídani, ať jsem taky trochu užitečný, když už jsem tak brzo vzhůru.

Příjemně naladěn si to vykračuju zpátky domů, v náručí velký papírový sáček plný nejrůznějších dobrot. Vzal jsem toho víc i pro Billa a jeho drahou. Lepšího bráchu by si ani nemohl přát. Právě se mi zdálo jako bych na druhém chodníku zahlédnul… ale to není možný. Co by tady dělal? Ještě se pro jistotu ohlédnu, abych se ujistil, jestli to vážně není ten, koho myslím, a když se otočím zpátky, dostanu nečekaně pěstí až upadnu na zem a celý nákup se mi tím pádem rozsype po zemi. Najednou se tam bůhví odkud objeví i druhej chlápek, který mě zvedne na nohy a ruce mi pevně drží za zády zatímco schytávám další rány do obličeje a do břicha. Všechno se seběhlo tak strašně rychle, že nejsem vůbec schopný jakkoli reagovat. Když se mnou skončí, ten chlápek, co mně drží ruce, do mě vrazí, že znova líbám chodník a oba rychlou chůzí odcházejí pryč.
"Uctivý pozdrav od pana Forda." Ještě na mě jeden z nich křikne, než nastoupí do černé dodávky zaparkované na druhé straně cesty. Parchant jeden podělanej. Takže jsem viděl dobře, ten chlap, co stál na druhém chodníku, byl Mc´Douwel. Má štěstí, že já budu ten, kdo se bude smát poslední. Bolestně se vyhrabu na nohy a co noha nohu mine, se šourám domů. Doufám, že ty žebra nejsou zlomený, ale jenom naražený. Dost to bolí. Cítím, jak mi po tváří stékají kapky krve. Já teda musím vypadat.

,,Jsem v koupelně, Miláčku, hned jsem u tebe." Křikne na mě Elizabeth, když mě zaslechne, jak se štrachám v předsíni. Už po hlase slyším, že má dobrou náladu. Škoda, že ji jí pohled na mě musí zkazit.

,,Panebože, Tome, co se ti stalo." Přiběhne ke mně a pomůže mi se doplazit na sedačku v obýváku.

,,Neměj strach, Liz, to nic není." Pohladím ji po tváři ve snaze zbavit ji toho strachu v očích, ale moc to nezabírá.

,,Jak můžeš říct, že to nic není? Kdo tě takhle zbil? Řekni mi pravdu, Tome. Má v tom prsty Ford, viď? Proto mi to nechceš říct." Jen v odpověď mlčky zakývám hlavou.

,,Panebože!" Po tvářích jí začíná stékat jedna slza za druhou. "Já věděla, že se něco stane. Věděla jsem, že nás nenechá jen tak být. On není člověk, co se jen tak vzdá. Nedá nám nikdy pokoj!" ve tváři se jí začíná zračit vztek. Do tváří jí stoupá horkost a nevědomky zvyšuje hlas, i slzy jí už oschly. "Zabiju ho sama, když to nepůjde jinak, ale na tebe už nikdy ruku nevztáhne. Slyšíš? UŽ NIKDY!!!" teda takhle v ráži jsem ji ještě nikdy neviděl. Kdybych ji neznal, mám z ní snad strach.

,,Ošetřím ti to. Máš tu lékárničku?"

,,V koupelně ve skříňce pod umyvadlem." Co nevidět je zpátky se vším potřebným a tampony namočenými v desinfekci mi ošetřuje roztržené obočí. Pálí to jako čert, ale ani nedutám. Nejsem žádná bábovka.

,,Stáhnu ti to náplastí, aby ti tam nezůstala jizva." Každou chvíli dostanu od mé ošetřovatelky pusinku jako bolestné.

,,Zvedni ruce, pomůžu ti sundat tričko." Co tak učiní, začne mi prstíky prohmatávat jedno žebro za druhým. Příšerně to lechtá. Svíjím se pod jejími dotyky jako moučnej červ. Nemůžu se smát, protože mě to bolí.

,,Zlomené nic nemáš a na naražené kosti mám skvělou mast. Rychleji tě to po ní přestane bolet. Lehni si, je to tak snesitelnější a já tě s ní natřu." Připadám si jako lazar a nejspíš tak i vypadám se zalepeným obličejem a smradlavým čímsi po celém hrudníku. Teda kdybych věděl, že ta mast takhle smrdí, nikdy bych si to na sebe naplácat nenechal, ale už je pozdě. Radši ani nechci vědět, z čeho ten zázrak je. Podle smradu to tipuju na zkažený vejce. Když je Lizi se svojí prací hotová, klekne si vedle pohovky na zem a tak krásně, jak to umí jenom ona mě začne líbat. Jsem si jistý, že nikdy ve svém životě nemůžu mít jejich polibků dost. Kdyby mě tak nebolela žebra a neměl jsem na sobě tu příšernost, hned se po ní vrhnu. Včera to bylo nepopsatelně nádherný a já bych si to rád co nejdřív dopřál znova.


Ford leknutím málem sletí ze židle, když se mu přiřítím bez upozornění do kanceláře následován jeho hysterickou sekretářkou, která se mě neúspěšně snaží zadržet.

,,Co ty tady, sakra, chceš?" zasyčí na mě jedovatě, a kdyby pohled mohl zabíjet, už jsem mrtvej.

,,To si poslechni, určitě tě to bude zajímat, ty jeden hajzle." Mluvím na něj naprosto klidně, jako bych ho přišel pozvat na oběd.

,,Nech nás o samotě." Přikáže svojí sekretářce, která si mě ještě jednou přeměří přísným pohledem, než za sebou zavře dveře.

,,Tak co chceš?!" Sednu si klidně bez dovolení do křesla naproti němu, zatímco on stále napruženě postává a nespouští ze mě oči.

,,Hezkej make up. To se teď nosí?" utrousí jedovatou poznámku na moji všemi barvami hrající čelist. Nijak nereaguju. Takovej ubožák mě nemůže vyvézt z míry. Hodím mu na stůl jednu z obálek a stále neříkám ani slovo.

,,Co to je?"

,,Podívej se sám." Váhavě obálku otevře a vyndá vše, co se v ní skrývá. Stačí pár vteřin a ten zmetek se musí posadit, aby to s ním neseklo. Jeho výraz je k nezaplacení. Čumí na svoje fotky, kde ho domina mlátí po zadku jako péro z gauče.

,,Jestli ještě někdy Elizabeth snad zkřivíš jediný vlásek na hlavě, nechám rozvěsit všechny tyhle fotky po městě, pošlu je do bulvárních plátků v celé zemi a taky do mezinárodní televize. Na té kazetě máš i video. Dělej si s tím, co chceš. Kopií mám dostatek." Neubráním se vítěznému pohledu. Vyloženě si to užívám. Na Fordovi je vidět, že by mě nejradši na místě zabil.

,,A kdyby tě náhodou napadlo, že kvůli Elizabeth takovouhle potupu přetrpíš, protože ona za to určitě stojí, tohle ti to stoprocentně vyvrátí." Hodím mu na stůl i druhou obálku.
,,Můžeš si to celý prostudovat, až odejdu. V té složce je podrobně zdokumentovaná celá tvoje činnost ohledně praní peněz z prodeje drog. Je tam toho dost na to, aby sis šel sednout na hezkých pár let do chládku."

Zalape po vzduchu jako ryba na suchu a zrudne ve tvářích.

,,Ty jedna svině. Měl jsem tě nechat rovnou zabít."

,,Jo, tos měl, tvoje chyba." Zvednu se z křesla. ,,Dej si hodně záležet, aby Elizabeth už nikdy v životě ten tvůj ksicht nemusela vidět a já za to na policii nepůjdu. Raději tě nechám žít v nejistotě. A tohle." Ukážu na modřinu na své tváři, aby bylo jasné o čem je řeč. ,,Se už nebude nikdy víc opakovat, jasný?" Pohrdavě se na něj naposledy ušklíbnu a mám se k odchodu.

,,Ty jeden parchante, zabiju tě sám a teď hned." Vstane ze židle a hrne se za mnou. Než se ale na cokoli zmůže, srazím ho jednou ranou pěstí k zemi.

,,Teď budeš mít stejně slušivej make up jako já."

Vyjdu vítězně z jeho dveří a nemůžu se dočkat, až Elizabeth sevřu v náručí.

betaread: Áďa


 


Komentáře

1 Joana Joana | 20. června 2010 v 12:54 | Reagovat

teda
to
bylo
drama
Pěsti lítaly, no snad si ten zmetek fordovská vezme ponaučení a nebude to brát tak, že mrtvý Tom je dobrý Tom, a když mu vypálí dům, že žádné materiály nezbudou. Určitě je chytrý a tuší, že by si to Tom taky mohl uložit do banky a k právníkům... a vypalovat celé město? No já bych jim raději dala pokoj ;-)

2 Sabsa Sabsa | 20. června 2010 v 12:54 | Reagovat

Ááá ten konec je bombovej :D Jak ho Tom pěkně setřel! :) Snad už teď nebude prudit, hajzl jeden :/

3 Ainikki Ainikki | Web | 20. června 2010 v 18:15 | Reagovat

Tak pěkně se nám Fordík vybarvil. Ta domina mě pobavila, to jsem nečekala. Ale je to super. Je to mnohem lepší, než nějaký praní peněz. :-D A ta rána na závěr taky pěkně sedla.
Se mi ale nejsvíc líbila vyplašená a zároveň milujíc Liz. Jo holt, pěkně nám hrdličky vrkaj. :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama