close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Důvěřuj mi, Lásko 16.

24. června 2010 v 1:00 | Ainikki |  Důvěřuj mi, Lásko
autor: Zezule

Tom

Už když vycházím z auta, vidím, že mě Elizabeth netrpělivě vyhlíží za oknem. Nakonec jsem jí řekl, kam jdu a co mám v plánu udělat, prostě jsem jí nechtěl lhát a navíc s tím, co jsem měl v ruce, moje mise nemohla dopadnout jinak než dobře, takže ani nebyl důvod.

Sotva otevřu dveře, skočí mi okolo krku a mačká mě, jako by to mělo být naposled. Na nic se mě neptá, což mě celkem překvapuje. Nejspíš cítí, že to není potřeba. Je úžasná. Ale já jí přesto šeptám do ucha, že už je všechno v pořádku a nikdo už jí nebude ubližovat, zatímco ji něžně v náručí hladím po vlasech.
Začne mě nedočkavě líbat a stále se ke mně silně tiskne. Moje bolavá žebra se kvůli tomu stisku dost ozývají, ale mě ani nenapadne jakkoliv protestovat. Jsem kus chlapa a musím něco vydržet. Navíc její blízkost a polibky mi tu bolest dostatečně vynahrazují. Uvědomím si, že jsem vlastně ani nestihnul za sebou zavřít dveře. Kopnu do nich nohou, aniž bych přerušil náš polibek a ony se samy zabouchnou. Elizabeth mi sundá tričko a dotlačí mě postupně do obýváku, kde se spolu svalíme na velkou ovčí vlnu, která leží před krbovou vložkou vedle pohovky. Usadí se mi obkročmo na klíně, kde mě i o něco později dovede na vrchol blaha.


Po nádherném milovaní, kdy spolu ležíme nazí těsně vedle sebe s naším oblečením rozházeným všude kolem, ji hladím po zádech a vyprávím jí o mé ,,návštěvě" u Forda. Pozorně mě poslouchá. Její výraz ve tváři je klidný, ale přesto vážný.

Elizabeth

Je to můj hrdina. Navíc krásný chlap a skvělý milenec. Miluju ho tak moc. Když mi dopoví, jak si dnes s Fordem poradil, vyslouží si ode mě pusinku na špičku nosu.
,,Děkuju ti, Lásko. Za všechno, co pro mě děláš." Usměje se na mě tak kouzelně, jak to umí jenom on a sevře mě ve svém náručí. Pro mě je to nejbezpečnější místo na světě, které nikdy nechci ztratit.


Bill

Kde ta Ashley, probůh, vězí? Už pět minut má zpoždění. Vždycky je přesná jako hodinky. Ještě jsem jí říkal, že v téhle restauraci, kam dnes jdeme, drží rezervaci jenom patnáct minut. Sedím tu v autě před jejím salonem jako tvrdý Y a ona nikde. Ještě minutku počkám a pak se po ní půjdu podívat. Jen doufám, že tam ten chlapík nedorazí dřív než my, to byl teda slušnej trapas. Mám dnes schůzku s chlapíkem, co mi má pomoci dostat moji značku i na asijský trh. Je to velký zvíře v tomhle oboru a tak jde moje drahá se mnou, není totiž dobré chodit na podobné schůzky sám. Krásná dáma může pomoci rozptýlit pozornost a napomoci tak úspěšnému obchodu. Jenomže jestli ta moje ,,krásná dáma" okamžitě nepřijde, mám po srandě.
No konečně, už ji vidím vycházet ze dveří. Ale není sama. Za zády ji poslušně cupitá nějakej střízlík. No to snad neee!!! Co měla znamenat ta pusa na rozloučenou?!?
,,Ahoj, Miláčku." Švitoří na mě Ashley, jen co se usadí na sedačce spolujezdce a chce mě políbit, jako by se nechumelilo. Jejím rtům se vyhnu a můj přísný pohled nemůže přehlédnout.
,,Stalo se něco, Billí?"
,,To se ptáš ty mě?! Přijdeš pozdě a navíc se tady přímo přede mnou ocumláváš s nějakým cápkem. Můžeš mi to nějak vysvětlit?" zvednu obočí a div, že mi nevypadnou oči, jak s nima vzteky koulím.

,,A vadí ti víc to, že jsem se opozdila anebo to, že jsem svému bývalému spolužákovi ze školy dala pusu na tvář na rozloučenou?" Ashley si zkříží ruce na prsou v bojovném gestu. Vím, jak nesnáší, když na ni takhle hloupě žárlím, ale já si prostě nemůžu pomoct. Mělo by jí to spíš lichotit, no ne? Žárlím přece, protože ji miluju.
,,To byl spolužák ze školy?" zmírním hlas a nasadím kukuč - já nic, já muzikant a k tomu ještě vycením zubiska ve snaze si svoji milovanou co nejrychleji usmířit.
,,Ano Bille, byl to spolužák ze školy. Dnes jsem ho přijala jako nového maséra. Neměla jsem nejdřív tušení, že přijde on. Neviděli jsme se roky. Na škole jsme byli docela dobří přátelé a tak jsme si prostě měli co říct. Na něj opravdu žárlit nemusíš. Je to totiž gay, jestli tě to uklidní. A jeď už, nebo přijdeme pozdě!" Bez mrknutí oka splním vyřčený rozkaz a nakopnu svoje fáro k pohybu. To jsi se teda zase jednou vyznamenal, Bille Kaulitzi! Ale zase na druhou stranu by mohl být večer divokej usmiřovací sex. Juhuuu!

Tom

Sakra práce, to snad není možný! Člověk pár dní nepřijde do práce a je zavalenej papírama až
hrůza. Ale copak se to dalo, když jsem se musel postarat o Lizi? To bylo mnohem přednější. Jak já nenávidím připravovat podklady pro účetní! Bohužel zrovna tuhle práci za mě nikdo neudělá. Zkejsnu tady dneska asi pěkně dlouho. Tak nějak jsem to tušil a vzal jsem Liz s sebou, aby nebyla celý den sama. Aspoň jsem jí to tady všechno ukázal a se všemi, co pro mě pracují, jsem ji seznámil, aby taky viděla, kde její přítel vůbec pracuje. A jelikož tu pracují samí chlapi, všichni jsou z její přítomnosti nadšený a obskakujou ji, jak můžou. Já jsem ale v klidu - no, v relativním klidu - vím, že by si nedovolili na ni něco zkoušet, protože je moje a vědí, že pak by se mnou měli co dočinění. A Liz se tu, ano, po několika hodinách, zdá se, nenudí. Zrovna teď ke mně i přes dveře doléhá, jak se na chodbě už nějakou dobu hihňá s mojí sekretářkou Robertem a ne, že by mi vadilo, že si spolu rozumí, ale přes ten jejich živý hovor se nemůžu soustředit. Nakvašeně zvednu sluchátko od pevné linky na stole a stisknu jedničku, což znamená, že se Robertovi na stole rozřinčí telefon.
,,Ty nemáš nic užitečného na práci, nebo co?! Jestli ne, tak přijď a já tě určitě zaměstnám, že nebudeš vědět, kde máš zadek a kde hlavu!" Vyhrknu na něj do mluvítka, jen co mi to zvedne a hned potom zase s telefonem praštím, ani se neobtěžuju čekat na jeho odpověď. Normálně takhle prudérní nejsem, ale dnes nejspíš žárlivost a hromada neoblíbené práce udělala svoje.
Po chvilince se ozve zaklepání na dveře.
,,Dál." Křiknu, aniž bych zvednul hlavu od papírů.
,,Promiň, že jsme tě rušili, Miláčku." Hodí po mě Elizabeth omluvný pohled a já nemám nejmenší šanci se na ni zlobit. Hned se to tu rozsvítilo, jakmile vstoupila dovnitř. Poslední dobou vypadá tak nějak jinak, jak to říct, žensky. Ne, že by před tím byla míň krásná to ne, ale přece jen je zde ta jistá změna. Bill ji neustále průběžně zásobuje oblečením ze svých kolekcí. Začínám ho podezřívat, že si z Liz dělá chodící reklamu na Kaulitz Fashion. I teď má na sobě lehkou bílou letní sukýnku do půl stehen a nachový topík se širokými ramínky.
,,Kdybych ti snad mohla jakkoliv pomoct, stačí říct." Nabízí mi svoje služby, zatímco mi masíruje ramena.
,,Oooooch, Zlato, to je skvělý, tohle mi bohatě postačí." Předu blahem opřený do polstrovaného křesla. Jsem z toho psaní celej rozlámanej.
,,Hmmm ale mně to asi stačit nebude." Zašeptá mi do ucha ta moje masérka a než stačím zapřemýšlet o významu jejích slov, usadí se mi obkročmo na klíně a zhoupne se pánví proti mému klínu, až zakňučím.
,,Ouuu, víš, že se tomuhle říká sexuální obtěžování?" Nasadím hraný vážný výraz.
,,Ale to není tenhle případ, protože tebe to přece neobtěžuje." Mrkne na mě ta nemravnice na mém klíně a věnuje mi vášnivý hluboký polibek. Obejmu ji kolem boků a přitáhnu si ji těsněji na svůj probouzející se klín. Nemůžu se ubránit tlumenému sténání, mám pocit, že mnou snad prochází elektrický proud. Zadívám se dolů, když přeruším náš polibek, abych mohl popadnout aspoň trochu dechu.
,,No a teď mi řekni, jak mám pracovat, když se mi z mozku všechna krev přesunula do kalhot?" zvednu obočí a pokývám na množství lejster na stoje, co mě ještě čekají.
,,Dá se tady zamknout?" zašeptá mi Liz do ucha a přitom mi ho labužnicky ocumlává. Přivírám oči nad tím slastným pocitem a snažím se ze sebe vydolovat kloudnou větu.
,,Normálně by se dalo, ale když jsem tu nebyl, Robert zlomil klíč v zámku a zámečník to ještě nepřišel opravit, ouuuuu, má přijít až zítra." No, když se nemůžeme zamknout, je tu ještě jedno řešení. Natáhnu se k telefonu a opět vytočím Roberta.
,,Robe, zařiď, ať mě tu aspoň půl hodiny naprosto nikdo a nic neruší, ani kdyby hořelo. A když to bude potřeba, braň moje dveře klidně i vlastním tělem." Chci položit sluchátko, ale ještě mě něco napadne, tak si ho znovu vrátím k uchu. ,,Jo, a výjimečně máš povolený vrazit si do uší iPod." Tak všechno zařízeno, sluchátko položeno a je mi úplně jedno, co si bude Robert myslet, protože mu musí bejt jasný, co se s Lizi chystáme dělat, jinak by musel bejt úplně blbej a to není. Konečně se můžu svojí kočičce věnovat naplno. Jednou rukou si ji přidržuju za zadeček těsně u sebe a tou druhou se jí přehrabuju ve vlasech, zatímco si vychutnávám divoké polibky. Elizabeth slastně zakloní hlavu a nabídne mi tak hebkou kůži na svém krku, kterou jí přeochotně zasypu motýlími polibky. Sténá co nejvíc tlumeně a stejně tak já, aby nás nikdo neslyšel, ani jeden z nás tu nikomu nechceme hrát divadlo. Milovaní je pouze naše intimní věc a tak to taky zůstane. Zatímco se znovu vpije do mým lačných úst, začne mi obratně rozepínat pásek a hned po něm i kalhoty. Jen, co je hotová, si je v mžiku stáhnu i se spodním prádlem jenom kousek pod zadek, což je naprosto dostačující, abych vypustil tygra z klece. Liz odhrnu kalhotky pouze stranou, abych ji nemusel ani na chviličku pustit ze své náruče a nedočkavě zanořím svoji chloubu do jejího klína. Liz zasténá nahlas a chvíli jí trvá, než ovládne třas těla a začne se na mě rytmicky pohybovat. Hladově a hluboko se vpíjím do jejich horkých úst, abych tak utišil naše výkřiky. Takhle divoké a nevázané milovaní spolu zažíváme poprvé a jsem si jistý, že určitě ne naposledy. Jsem jako v transu, když si za zadeček Lizi přirazím na svůj klín naposled. Oba zhluboka oddechujeme a díváme se jeden druhému zpříma do očí s o sebe opřenými čely, zatímco doznívá náš společný orgasmus. Když se zadívám na Liziny nateklé a zarudlé rty díky našemu hladovému líbání, mám pocit, že bych mohl ještě jednou. Ovšem můj penis se mnou můj názor nesdílí, takže smůla.

,,Navrhuju zajít si teď na oběd, protože po tomhle stejně nebudu schopnej nějakou dobu na cokoliv se soustředit." Elizabeth jen na můj návrh s úsměvem přikývne a ruku v ruce vycházíme ze dveří. Nemůžu si nevšimnout jejího ruměnce ve tvářích, když zahlédne Robertův poťouchlý všeříkající výraz ve tváři. Stopy po našem milování jsou ještě patrné na nás obou. Sluchátka má sice poslušně vražený v uších, ale nic bych za to nedal, že hudbu stejně nemá puštěnou, šmírák jeden. Kontrolovat to ale nebudu. Zchladím ho jediným pohledem, aby ho náhodou nenapadlo pronášet cokoliv rádoby vtipnýho na naši adresu. Naštěstí to zabralo a on schlípne uši a zaboří pohled do monitoru před sebou.

Zamíříme do naší oblíbené restaurace, kam jsem Elizabeth pozval poprvé, co jsem ji poznal.
,,Víš, Elizabeth asi ti to bude ode mě připadat jako blbá otázka, ale tak mě tak napadlo, že už jsi mi toho o sobě vyprávěla spoustu, ale já doteď nevím, kolik je ti vlastně přesně let."

,,Tome Kaulitzi, ty nevíš, že je neslušné ptát se dámy na věk?" opáčí mi s úsměvem moje blonďatá společnost.

,,No to sice vím, ale myslím, že je přípustné, když zrovna v tomhle případě udělám výjimku."

,,Máš strach, abych nebyla nějaká padesátnice se stovkami plastik a ty jsi o tom nevěděl?" popichuje mě klidně dál.

,,Je mi 24." Dostanu konečně odpověď, když si mě dostatečně vychutná.

,,Hmmm, mladý masíčko." Rýpnu si pro změnu zase já a schytám za svoji troufalost zásah kuličkou hroznového vína z Liziny oblohy, kterou ovšem pohotově chytnu a hned ji slupnu.
,,Mňam." Mlasknu si.

,,A kdy máš narozeniny?" zazní další moje logická otázka.

,,Měla jsem je teď nedávno. Je to necelých čtrnáct dní, 4. června."

,,Cože?! A proč jsi mi to neřekla. Mohli jsme to spolu přece oslavit?" vyčtu jí její zadržování informací.

,,V tu dobu jsme měli oba úplně jiné starosti, než řešit moji narozeninovou oslavu. A navíc jsem na to sama zapomněla, kvůli událostem, které sám dobře znáš."

,,To máš pravdu, ale aspoň zmínit ses mohla." Uzavřu náš hovor na tohle téma a už v duchu spřádám plány, jak to Elizabeth vynahradit. I když se zpožděním, její narozeniny rozhodně nenechám bez povšimnutí.

betaread: Áďa


 


Komentáře

1 Tessyna Tessyna | 24. června 2010 v 9:36 | Reagovat

wooow.. tal oni spolu bydlí.. spí.. chodíí.. a on neví kolik jí je..?? tak to je síla.. ale jinak moc moc hezu.. já být robertem stejnak si nějakou tu poznámku neodpustím.. tak mi sem rychle dejte další díl.. :-)

2 Ainikki Ainikki | Web | 24. června 2010 v 16:24 | Reagovat

Teda nemravníci, takhle v kanclu na stole, ani se neobtěžovali se svlíkáním. Chudák sekretář. Já bych jim tam schválně šla na ty dveře zabušit, abych je pořádně vybláznila. :-D
A chystá se oslava jo? Tak to hádám, že nebude sex na stole, ale v krajkovým prádýlku a lístkách růže někde v postýlce při romantický hudbě a k tomu sklenka šampáňa. :-)

3 Zezule Zezule | 24. června 2010 v 21:00 | Reagovat

[2]: ooooh zapomeň sestro, už žádnej sex, to je totiž ta poslední věc na kterou mam pomyšlení, když večer uložím dětičky po postele, takže nic nebude, páč kdybych se do toho pustila, tak Tom bude za 2 minutky hotovej a Liz bude bolet hlava. :-? Malý děti jsou totiž ta nejlepší antikoncepce na světě [:tired:]

4 Ainikki Ainikki | Web | 24. června 2010 v 21:02 | Reagovat

[3]: Ale nekecej, oni tu žádný dětičky nemaj a holt autorka to bude muset nějak překonat. 8-)

5 Zezule Zezule | 24. června 2010 v 21:28 | Reagovat

[4]: ne, to autorka absolutně nezvládne. Dneska jsem měla v plánu, že se prostě musím hecnout a napsat další díl, ale sotva držím otevřený oči a to jsem si po obědě  dala šlofíka. To ze mě dřív vyratíš dech než nějakej sex O_O

6 Ainikki Ainikki | Web | 24. června 2010 v 21:30 | Reagovat

[5]: Tak hlavně že furt strašíš u počítače. Tak to vypni a jdi chrnět.
Jo, jinak v sobotu večer tě očekávám na noc a v neděli tedy jedem k Wansee, má být prej pěkně. A proč nemáš zaplej nějakej komunikátor, abych ti to nemusela sdělovat tady?

7 Zezule Zezule | 24. června 2010 v 22:28 | Reagovat

to mám opatření kvůli mamce, ona mi denně volá. Se sobotou počítám, jen nevím v kolik se utrhnu, Vivien má tu oslavu narozenin. Zítra jí budu píct dort, tak doufám, že to zkurvim ???

8 Joana Joana | 25. června 2010 v 0:15 | Reagovat

mám to vůbec komentovat, když se tu z toho stala rodinná diskuze?
No, necháme pro příští díl tygra zamknutého v kleci a budeme ve vší počestnosti slavit Líziny narozky, ne?
Protože jestli jí začne bolet hlava už v díle 17, asi jejich vztah nebude mít zase tak dlouhého trvání ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama